Přerovská nádražka: legenda pokračuje

Když jsem přikládal ruku na kliku přerovské nádražky, jen jsem litoval, proč jsem radši nepřerušil jízdu už v Kojetíně. Opravdu jsem nechtěl uvěřit, že za léta nemytým sklem se může skrývat fungující podnik. O to větší byla má radost, že legendární nonstopka nejenže stále funguje, ale dokonce si pořád drží svého genia loci.

Jídelna přímo naproti vchodu má otevřeno pouze dopoledne, musel jsem tedy vzít zavděk bufetem, který už byl recenzován před třemi lety (nonstopka není úplně přesné označení, neboť v době 23:00–01:00 zde mají hygienickou přestávku). Ale zatímco tehdy si kolegové všímali historických travertinových obkladů a stolů z jednoho kusu křemene, mě zaujala spíše současnost v podobě zavěšených stropních zářivek. Tyhle panely sice normálně bývají zapuštěné v podhledech, ale sám jsem je jednou montoval a vím, jaká je s tím jebanice. Proto velmi oceňuji kreativní přístup personálu.

Na druhou stranu, i tento zlepšovák je na starých fotkách patrný. Skutečnou změnu jsem tak zaznamenal vlastně jen jednu – nově přepsané tabulky s nabídkou pokrmů. Jídelníček se však za poslední tři roky takřka nezměnil. Z kocoviny mě dostávají vepřové výpečky s knedlíkem a se zelím za 59,- Kč. Zelí vlažné, knedlík ujde, ale výpečky jsou skutečně obzvláště vypečené. Zapíjím to točeným 10° Zubrem za 17,- Kč a je mi fajn. Většina štamgastů/exponátů nicméně cucá lahváče, neboť zřejmě vyjdou levněji.

Paní výčepní je milá, jen trochu pomalá. Tedy přesněji řečeno, příliš nestíhá zároveň točit pivo a vyplácet hotovost výhercům na automatech. Situace o to mrzutější, že veškerá její snaha byla zbytečná. Po dvaceti minutách se totiž kolem mého stolu mihne vedoucí a jde vyklepat peníze z forbesu do umělohmotné vaničky od masa. Snad tedy alespoň v přerovské nádražce měli bohatého ježíška.

Atmosféra: * * * *
Obsluha: * *
Pivo: * * *
Jídlo: * * *
Hajzlíky: nehodnoceny

One Reply to “Přerovská nádražka: legenda pokračuje”

Comments are closed.