Jičín: Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’!

Do města, jež ve svých pohádkách proslavil spisovatel Václav Čtvrtek, jsme zavítali v neděli. Báli jsme se, že zdejší nádražka bude zavřená. Stalo se však něco ještě horšího. Byla otevřená.

Obyčejně jsme rádi, když máme na nádraží na přestup více než hodinu. Nyní jsme počítali každou minutu. V jičínské nádražce je zima, zahuleno a tma. A to NP prohlašoval, že ještě před pěti lety se jednalo o útulný podnik, kde promrzlého pocestného i polévkou uctili. Tentokrát jsme se nemohli zahřát ničím než vzájemnou láskou a čajem. Jeho jediným pozitivem bylo, že stál pouze 10,- Kč. NP coby otrlý harcovník zkouší i 11° Kozel za 19,- Kč. A tím jsme menu vysázené fontem Comic Sans dočetli až do konce. Jídlo zde nevedou, něco na zub lze pořídit leda ve vedlejším stánku, který však v neděli nepremáva.

Ač tedy nabídka jičínské nádražky nestojí za nic, její prostředí si zaslouží zvláštní pozornost. Výzdoba je také střídmá, leč sladěná. Fotky spoře oděných ženštin jsou vkusně kombinovány s obrázky krajinek a plastovými květinami. Forbes je oddělen plentou, přes kterou lákavě problikává. A na čestném místě před barem bliká dechberoucí umělý stromeček, z něhož KZ málem dostala epileptický záchvat. V televizi dávají házenou, tedy sport, který NP jako mladý klučík krátce závodně provozoval. Sladké vzpomínky na dětství mu však nebyly dopřány, neboť obraz se každou chvíli rozpixeloval do čtverečků.

Těžko říci, zda v tomto případě nabídka utvořila poptávku, poptávka utvořila nabídku, nebo obojí utvořila blízkost nové nákupní zóny. Buď jak buď, druhdy renomovaný podnik zažil těžký úpadek. Dnes se jedná o meeting point místní problémové mládeže a stařešinů hrajících mariáš. Všichni se vzájemně oslovují pičo. “Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’, pičo!” ozvalo se co chvíli z jejich hloučku. Kdyby to tak viděl Václav Čtvrtek!

Atmosféra: * (plná strachu)
Obsluha: * * (ohřívá se u topení)
Pivo: * * * (za ty prachy…)
Jídlo: není
Hajzlíky: radši nehodnoceny