Staré Město pod Sněžníkem: Ryzí Hugo z hor

31 Jul

„Copak jsi to za recenzenta?“ posmíval se mi můj kamarád, když jsem mu asi počtvrté opakoval, že na konečné stanici uprostřed Sudet prostě žádná nádražka není. „I negativní informace je přeci informace,“ dodal coby profesně deformovaný učitel. Tak jsme vyrazili.

Možná vás to překvapí, ale ve Starém Městě opravdu žádná nádražka není. Při apetitu, který tady v horách má zub času, tady možná brzo nebude ani nádražní budova. Nezbylo nám tedy než se vypravit do nejbližší (300 metrů vzdálené) hospody U Huga.

„K dispozici je jukebox a stolní fotbal, platební karty nejsou přijímány,“ najdete o Hugovi na internetu. Což je asi nejpřesnější charakteristika tohoto podniku. Hugo je prostě místo, kam se ve Starém Městě chodí chlastat. Na čepu je pochopitelně Šerák za dvacku a v oknech luxfery. Nejspíš proto, že jimi nejde tak snadno prohodit člověk.

„Stůl v rožku, kouř, brambůrky a docela příjemné prostředí, jež mi v duši zanechalo stopu zašlých časů,“ odpověděl učitelskej, když jsem se ho ptal, jaký na něj udělal Hugo dojem. Nevím. Byl jsem na kaši a v lokále byla celou dobu tma. A to si nedokážu představit, jak to tam vypadalo, když prý půl hodiny po našem odchodu vypadly pojistky.

3 Responses to “Staré Město pod Sněžníkem: Ryzí Hugo z hor”