Lekce disca 2: Vesmírný kvil syntezátorů

Víte co mají společného Balet Československé Televize a Luke Skywalker? Víc, než by se mohlo zdát…

O obskurním subžánru space disco již psali mnozí, takže to vezmu zkrátka – jisté tendence tady byly odjakživa, ale naplno to propuklo až na konci sedmdesátých let. Když se Star Wars staly hitem, mnozí discomágové se rozhodli, že svůj žánr prostě musí obohatit metalickými uniformami, kvílejícími syntetizátory, množstvím dýmajícího suchého ledu a celé to vyšperkovat veršíky o sexu s mimozemšťany. Protřepejte a máte tu space disco, úchylku, která postupně protáhla Evropou a nakonec se vytratila v temnotách Východního bloku.

Taková francouzská skupina Space to se svou písní Magic Fly původně asi myslela vážně, ale pak jejich hitu parazitovali kanadští Kekelektric a nakonec s ním bohové tance z ČST naložili po svém:

Oni měli normalizační baleťáci těch slabých chvilek povícero, ale předpokládám, že když ty poutavé kreace vymýšleli, představovali si výsledek nějak takhle:

Kromě toho, že je Sarah Brightman s činkami neodolatelná, ve svém textu zmiňuje i Flashe Gordona, a to dva roky před barevným remakem. Kam se hrabe Lady Gaga.

Cestou na východ kosmické disco postupně mutovalo do nepěkných podob, napřiklad jako v podání rakouské skupiny Ganymed…

….aby nakonec dospělo až na konzervatoř v Rize, kde skupina Zodiac nahrála údajně jednu z prvních elektronických desek v SSSR. No, když se podíváte na klasiku space disca Automatic Lover od Dee D. Jackson, pochopíte, že Svaz na tom nebyl ještě tak špatně:

Ježíšku, pod stromeček chci zlatý skafandr a klávesy!

P.S.: Na baleťáky ČST jsem narazil na blogu Coilhouse, který se věnuje mimo jiné i vycpavačství, steampunku, fetish módě, japonskému horroru, pokleslému discu, a vůbec všemu co by každého váguse mohlo kulturně obohatit.