Broumov: Esence sudetské melancholie

23 Jul

„Tady vubec nic neni! Tady ty vole neni ani Kaufland!“ Skupina Romáků hodnotí Broumov nesmlouvavě. Těžko říct, jestli přijeli navštívit příbuzné, nebo sem byli odsunuti z nějakého lukrativního centra. Zapomenutější kraj než Broumovsko vskutku aby pohledal, esence sudetské melancholie na každém kroku. Je tu všechno – od barokních kaplí a klášterů, po chátrající továrny a vily jejich někdejších německých majitelů. A ta krajina! Až srdce zabolí, ach. Ale krásou se těžko uživíte…

Železnici naštěstí do Broumova přivedli. Nádraží působí opuštěně jako celé město, na jeho bok je ale nalepená malá budova, která se po bližším prozkoumání ukáže být barem. Ha, že by nádražka druhé kategorie? Budeme za ni podnik H202, pokračovatele legendárního broumovského Baru Za vodou, považovat. Původní bar skutečně za vodou (rozuměj za říčkou Stěnavou) sídlil a prý se tam scházela ta část broumovské mládeže, která nehodlala trávit večery na diskotéce. Však naše průvodkyně nedokáže zakrýt dojetí, když se zjeví stejná usměvavá a empatická barmanka (a zároveň majitelka), která ji obsluhovala už před nějakými dobrými patnácti lety.

Na pivko se ovšem netěšte, pokud dorazíte do Broumova během dne, H202 totiž vskutku nemá funkci nádražní restaurace, nýbrž slouží ponejvíce jako noční bar a příležitostný hudební klub. Otevírá až v šest večer, popíjet tu zato můžete až do rána (v létě dokonce na upravené, prostorné zahrádce, za jejíž počůrání vám hrozí pokuta ve výši 200,-!). Účelu odpovídá i sortiment, tedy slušný výběr veškerého možného alkoholu. Na jídelní lístek jsme se zapomněli optat, ale nezdálo se, že by v nabídce bylo něco jiného než brambůrky (těch je tu ovšem celá výstavka), buráky a další typický hospodský sortiment.

I tak lze ale H202 jako vstupní bránu do odlehlého broumovského kraje doporučit. Možná proto že je to „jenom“ úplně obyčejná, nijak zvlášť výstavní hospoda, která – ač na tomto místě sídlí teprve pár let – vypadá, jako kdyby se tu už dvacet let nic nezměnilo. A tak na mě padla lehká vlna nostalgie za hýřením minulého a předminulého desetiletí, protože do takových podniků už teď v Praze tak často nechodíme. To je pořád kavárna a design a koncept… Ale ruku na srdce (nebo kam chcete), na vyladěných kavárenských židličkách si prostě nikdy tak příjemně nepopijete. A nepadá se pod ně zdaleka tak dobře jako pod lavice. A metalový cover songu Lásko má, já stůňu mi v Praze už taky dlouho nikde nepustili!

Atmosféra: * * (pokud jste snob/ka nebo estét/ka)/ * * * * (pokud máte slabost pro devadesátkovou alternativu)
Obsluha: * * * * *
Pivo: * * * (ochutnána 10° a 11° Staropramen)
Jídlo: nechutnáno
Hajzlíky: * * * *

4 Responses to “Broumov: Esence sudetské melancholie”