Zátoň: Miluji Boubín a skleněné kříže

26 Nov

Od našeho výletu na Šumavu uplynulo již mnoho vody, nicméně naše vzpomínky jsou stále živé. Bylo to to léto, kdy se NP s KZ vypravili drandit na kole po Šumavě. A nebyli na to sami. Doporovázeli je MC Hydrocephalus s Lyd. Zrovna kvůli zátoňské nádražce to byla velká výhoda, že nás bylo tolik. Zátoň, byť je asi tak stejně velká jako pražská Výtoň, oplývá totiž hned dvěma nádražkami.

První z nich je Penzion Ida, který spadá do škatulky nádražek třetí kategorie. Uchýlili jsme se sem na pivo, bramboráčky a nakládaný hermelín – poté, co jsme zdolali prudké kopce, bahnité stráně, jedli kozí sperma, abychom obnovili zásoby energie, checkovali se všude, kde byl signál a po spadlém kmenu stromu ilegálně přelezli do Boubínského pralesa, který jsme si velmi zamilovali a svoji lásku stvrdili nákupem pohledu s nápisem Miluji Boubín. Sortiment Penzionu Ida nám přišel velmi k duhu. Protože jak známo, kde nepomůže kozí mrdka, pomůže jen pivo. Ideálně pivo Kozel. A to měli v Idě výtečné. Navíc nás oblažoval také výhled z dřevěné terasy do pěstěné zahrady s bazénkem, která kontrastovala s divokou pralesním faunou.

Nicméně abychom se příliš nerozseděli a dorazili domů ještě za světla, byl čas vydat se na cestu. Zatímco muži toužili potýrat své stehenní, lýtkové i hýžďové svaly ještě o něco více, KZ s Lyd se rozhodly, že na to mrdají, a že pojedou zpátky vlakem. I vydaly se na nedalekou zátoňskou zastávku.

Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že i v mrňavé Zátoni se nachází mikro-nádražka, dokonce s prodejem skleněných křížů a umně foukaných dekorací na plot. Jen těžce odolávaly pokušení zakoupit si některý z atypických artefaktů, jež rozhodně nepatří k běžnému sortimentu nádražních občerstvoven. Pořídily tedy alespoň fotodokumentaci, protože zde je jistá šance, že jde o jedinou nádražku na světě, kde se prodávají skleněné kříže. Také si dopřály další pivka – jak jinak než ve skle – a již brzy se nechaly unášet zpět do Vimperka, kam dorazily ve stejném čase, jako jejich muži, ovšem o poznání navátější a plny zážitků se skleněnými religiózními symboly.

Penzion Ida
Atmosféra * * * * – jako v ráji
Obsluha * * * * – nevíme, zda se jmenovala Ida, nicméně byla velmi milá
Pivo * * * * – bodlo
Jídlo * * * * – rovněž
Hajzlíky – šli jsme předtím do lesa

Zátoň
Atmosféra * * * * * – to nevymyslíš (plus bonus za ty skleněné kříže)
Obsluha * * * – rovnou nám to i otevřeli
Pivo – * * * – lahvové a vychlazené
Jídlo – bez jídla, i když skleněné kříže by se daly nejspíš cucat jako nanuky
Hajzlíky – jak říkám, byli jsme v tom lese

Comments are closed.