Tallinn

9 Dec

Estonsko je na Baltu takový předěl mezi postsovětským jihem a bohatým, ale strnulým severem. Pokud jedete z domoviny, můžete s přejezdem polsko-litevských hranic sledovat, jak se každou desítkou kilometrů přibližujete nordickému stylu. Ten se vyznačuje tímto:

pivo stojí moře peněz

pivo je zpravidla nevalných značek

pivo je často české provenience, nicméně jsou zastoupeny značky jako Starobrno, Krušovice, Gambrinus

mizí tradiční severoslovanské pokrmy, jako např. čtyřicet nocí v kastrolu dušené zelí, řepa, kopr a další kusy brukvovité zeleniny zalité v octu a podávané s dušenýma vepřovýma očima – místo toho se zde objevují předražené hamburgery a kebaby, které jsou oproti výše zmíněným nejen drahé, ale navíc vypadají i chutně

více domů má novou fasádu, naopak méně jich na zdech nese rasistická graffiti nebo stopy po kulkách

ubývá rozhalených chlápků na lavičkách s kapkami piva, které uváznou na kníru a přes bradu putují po jejich zakroucených blond chlupech na hrudi

apod.

Pokud je tedy Estonsko předělem, tak nádraží v Tallinnu už dávno patří do Skandinávie. To je asi tak, jak by vypadal pražský Hlavák, kdyby ho nezkurvili. Pěkná, moderní hala, která si nicméně zanechává původní genius loci. Kromě nezbytné směnárny, trafiky nebo malého knihkupectví (zde se opět nabízí srovnání s Hlavákem – módní butiky, obchody s bonboniérami) lze i vystoupat o patro výš do nádražní restaurace. Ať je výhled na nástupiště!

Restaurace mi vyrazila dech. Moderní, nápaditý interiér byl členěný do několika tematických bloků – příjemná kavárna, zdobená pohlednicemi z celého světa, starými nádražáckými pomůckami a torzem jízdního kola, esteticky čistá jídelna s dlouhými bílými ubrusy i vtipný lovecký salonek.

Ochutnali jsme estonskou pivní klasiku Saku, výborně uvařenou i natočenou. Já jsem si ještě dal na cestu kafe. A opět nejen bez výhrad, ale s velkou pochvalou! Silné, chuťově bohaté a charakteristické espresso, k tomu malý džbánek smetany a sklenice sifonu. Když to umí v nádražce za humny od Ruska, proč to nejde u nás alespoň v lepších podnicích? Ceny za pití byly na tamější poměry velice přijatelné, jak pivo, tak kafe za padesát. Jídlo jsme z cenových důvodů vynechali (denní menu za 10 EUR – ale na Tallinn pořád dost dobré!). Nicméně za chvíli vedle nás přisedla rodina a objednala si právě hamburger s hranolkami. Přestože bych nerad doporučil něco, co neznám, zde udělám výjimku. Vypadalo to krásně. Houska lehce rozpečená, uvnitř kus štavnatého hovězího. Úplně jako z obrázků ve fast foodech! Není divu, že jsme jim trochu kazili chuť svými „nenápadně“ upřenými pohledy – čekala nás večerní perspektiva vepřového ve vlastní šťávě s kolínky a kečupem. Když děti v polovině porce uznaly, že mají plné teříšky, kluci mě museli napomenout, ať nedělám mezinárodní ostudu a nepodporuju stereotypy o Češích.

Tallinnská nádražko, zůstaneš ve snech mých
víří v nich moře piv, kde plave hovězí
pak svlékne si halenu číšnice za barem
hedvábné prádlo si pomaže ovarem

Comments are closed.