Brandýs nad Labem: Tady končí žízeň

20 Dub

Ke vstupu do bistra U Mašinky zve cedule s nápisem „Dnes za peníze, zítra zadarmo“. Můj šestý smysl mi však napovídal, že nápis zůstává po všechny dny neměnný. Vytáhl jsem tedy peněženku a vstoupil dovnitř.

Když se za návštěvníkem bistra zabouchnou dveře, jeho smyslový aparát prodělá následkem velice hustého dýmu rychlý restart. Když se mi vrátilo vnější vnímání prostoru a začal jsem rozeznávat siluety posedávajících bytostí, začal jsem si zřetelněji uvědomovat také čas. Došlo mi, že už pěknou chvíli stojím uprostřed hospody, místní osazenstvo přerušilo svou konverzaci a utkvěle na mě civí. V hospodě sedělo osm, téměř s jistotou, lidí. A spíše než hospoda to byl jakýsi kumbál s barem stlučeným na koleně, kam se ani víc než osm lidí nemohlo vejít. A to jich ještě tak sedm muselo sedět jednomu na klíně. No co, objednal jsem tedy pivo (Staropramen za 22 Kč) a šel si sednout ven, protože jsem byl ještě stále mírně otřesen a bez nálady na tulení se štamgasty.

Venku nebyl nikdo i přesto, že počet míst k sezení byl výrazně vyšší než uvnitř. Ještě než jsem si stačil sednout, ozvalo se z bistra „Peťane, Peťane!“ a vyběhla výčepní s vodítkem, ale bez psa. Všiml jsme si další cedule vedle vchodu, na které stálo „Pokud si u nás zakoupíte tři panáky, můžete si koupit i čtvrtého“

Celou recenzi najdete v naší nové knize o nádražkách Chcípni do rána na chlupatý zuby!

Comments are closed.