Flip: Poslední výstřel

8 Zář

Jako harvestor zapříčinil zánik trampské osady Zlaté dno, tak pilný developer určuje budoucí tvář Masarykova nádraží a důsledně smazává útulné a poetické, i když špinavé a zašlé, stopy zákoutí a institucí s pestrou historií. Zánik Bistra Flip jsme oplakávali dlouho a teď nás už nadosmrti budou pronásledovat výčitky typu „Neměl jsem ho zanedbávat a měl jsem do Flipu chodit častěji, třeba by to pomohlo, třeba by ještě žil.“ Čas otupil i nevrlé vystupování nekompromisních žen za výčepem či pultem. Naopak nostalgie ztraceného přidala na gastro kvalitách dva dny staré, olejem nasáklé topinky dosahující neobyčejného stupně tvrdosti – do ní se jako do proustovské madlenky vtisklo kouřem nasáklé klubko dojmů a vzpomínek.

Neodskákal to jen Flip. Došlo i na paní Helenku – ikonickou mámu bodře obsluhující utajenou internetovou kavárnu nacházející se v druhém patře přístupném pouze z květinářství. Její specialitou byla nepřeberná nabídka káv a čajů – co země, to vlastní káva, tedy v ruské kávě jste překvapivě našli vodku, v americké whisky, v slovenské borovičku atp. Geografický alkosen. Řešil se tu i byznys, jako když pán s majestátní dekou na temeni hlavy instruoval Helenku v záležitosti nákupu dostatku dobrého masa na svíčkovou. Tento prakticky neviditelný podnik vytvářel dojem jakéhosi azylu, roklinky, útočiště, obýváku. Už ne.

Poslední ránu a malý psotníček mi přivodila má včerejší cesta kolem Masaryčky. Šok, Costa Café do ksichtu koukám! Ano, na místě pestrého Bistra Flip se usadila další z poboček rozpínavého fastcafé, které se vyznačuje predátorskou dovedností obsadit atraktivní místa s historií. Zašlý roh Masarykova nádraží sice prošel jakousi revitalizací, ale jeho estetické kvality nyní brání kolemjdoucímu určit, v kterém evropském městě se nachází. Prostě další nádraží na klíč, další bezejmenný sterilovaný roh, další europivo (tedy eurokafe).

Držím smutek.

Comments are closed.