Mé otrlé noci…

Přichází festival Otrlého diváka a těšíme se jako nikdy. Bude to totiž jubilejní desátý ročník a i my se už pár let nadšeně mačkáme s úchyly, hipstery a salonními intoši na dvoře Aera a bojujeme o lístky na ty největší bizáry. Upřímně – nový Lars von Trier je možná fajn, ale dvakrát denně pět dní za sebou byste na jeho fláky nešli. Ovšem na filmy jako Úžasný život Sačiko Hanai nebo Plán 9 z vnějšího vesmíru se dá chodit pořád (a kdo říká že ne, ten potají brečí u Pošty pro tebe a čte si špatný blogy).

Continue reading “Mé otrlé noci…”

Martin Tvrdý o knihách

Každej den koukám doma na svoji knihovnu. Neni nijak zvlášť veliká, něco kolem třiceti běžnejch metrů, což je prej asi 1500 knih, ale dostatečně velká na to, aby už nešla celá přečíst. Nijak mě to netrápí, knihy mě zajímaj i vizuálně, jako specifický výtvarný díla a do jistý míry je moje knihovna typografická sbírka. Je to pro mě i zhmotnění vědění, laskavý připomenutí toho, že informací je na světě mnohem víc, než se mi snaží namluvit internetovej provider.

Continue reading “Martin Tvrdý o knihách”

Říjnové neděle s neratovickou nádražkou

To mi takhle jednou roku 2011 volal zoufalej Petr z Lyssy, že jim vypadl první koncert turné po ČR, který dělaj pro kapelu Familea Miranda z Chile. Prej jestli nevim o nějaký akci v okolí, kam by se mohli nasrat, že přilítaj už za tejden a nemaj kde hrát. Tak jsem mu řekl, že sice o ničem nevim, ale že jim tu akci zařídíme. Tak začal maraton po neratovickejch putikách a dokonce jsem se stavil i v mléčnym baru, jestli by tam nemohl ten koncert proběhnout. Všude mě ve větší či menší míře vyfuckovali. Nakonec jsem zamířil k naší poslední šanci na úspěch. K nádražce.

Continue reading “Říjnové neděle s neratovickou nádražkou”