Můj indický spolubydlící měl na mobilu nahraných asi padesát bollywoodských hitů, jejichž pomocí proměnil každé ranní vstávání v taneční féerii. Já jsem se vždy jen ponořil hlouběji do spacáku a pomyslel si, že i na Titaniku se tancovalo. Ten chlapec vstával proklatě brzo.
Valašský drtivý!
Když se mě dnes Žabák pokoušel přemluvit k účasti na letošních Sudetech, nenechal jsem se vycukat a radši mu ani neodpověděl. Jenže pak jsem se podíval na dnešní výsledky Tour a vyrazil točit. V dnešní etapě se totiž na třetím místě umístil Jens Voigt. Ročník 1971 a jeden z idolů mého dětství, kdy jsem u televize hltal každou etapu tehdejšího Závodu míru.
O fotbalu a módě 2: Dlouhý vlas mezi nás!
Na přání čtenářů budiž druhý díl našeho seriálu věnován účesům. Kdo však čeká, že se tady budeme patlat v gelu na hlavě pana Beckhama a jemu podobných, ten ať si radši otevře Šťastného Jima. Nás zajímají chlapi, kteří do svého sestřihu vložili i kus srdíčka. Taky by bylo strašně jednoduché a podlé vzpomenout jen Martina Frýdka, Pavla Verbíře či Jana Suchopárka a jejich pamětihodné deky. Ti kluci v tom totiž často byli nevinně a navíc pozadu. Skutečné módní trendy tvořili jiní…
Continue reading “O fotbalu a módě 2: Dlouhý vlas mezi nás!”
Fotbal a móda 1: V tisku i v tlači
Nad sérií článků o fotbalu a módě jsem uvažoval už někdy od března. Myšlenka však ve mně definitivně uzrála až při pohledu na vývoj letošního mistrovství Evropy. Devadesátá léta jsou totiž zpátky v celé své otřesnosti. Na hru českého týmu se dá dívat jen za neustálého proplachování očí borovou vodou a výrobci fotbalových dresů si pletou trička s bankovkami. Je to tak, vodotisky se vracejí s plnou parádou.
Haridvár: marketingový zázrak indické nádražní gastronomie
Posvátné severoindické město patří k místům, kde člověk musí povinně zrecenzovat nádražku, i kdyby tam žádná nebyla. Zdejší nádraží totiž oplývá pozoruhodným geniem loci – přesněji řečeno pozoruhodnou bustou boha Šivy. Ta je vyvedená jako fontána, takže podle hinduistické tradice, kdy se uctívá Šivův falus poléváním vodou, se v tomto případě Šiva vlastně stává sám sobě svým čůrákem. Nádražka je tu ovšem taky. A její název Take Away Facility, Refreshment Room napovídá, že bude jistě podobně zajímavá jako socha místního Krakonoše.
Continue reading “Haridvár: marketingový zázrak indické nádražní gastronomie”
Poznej svoje město 5: Panna nebo orel?
Olckůlová reklama v ulici U Milosrdných se ukázala býti kluzkou a neuchopitelnou jako Ottovo mýdlo. Počítám-li dobře, sešly se nám pouze čtyři správné odpovědi. Nejrychlejší z úspěšných řešitelů byl Zhaly.kom, fotku do dalšího kola však nedodal. Proto musíme opět sáhnout do vlastních archivů.
Like my man Yauch, will I use a fork
S Beastie Boys jsem se poprvé setkal jako malý harant a teď už můžu jen litovat, že to nebylo na pražském koncertě v roce 1995. Naživo už je totiž nikdy neuvidím, Adam Yauch aka MCA včera umřel. Tohle je speciální díl videostopu na jeho památku.
Poznej svoje město 2: Krucifix, kde to je?
Druhý díl naší soutěže je tu! Minulé hodiny z Florence správně tiplo víc než deset lidí a prý to bylo jednodušší než Braník na ex. Jste všímaví pražští chodci, proto se tentokráte přesuneme z úplného centra trochu blíže k periferii.
Continue reading “Poznej svoje město 2: Krucifix, kde to je?”
Indický politický plakát žije 4: Kdo je tady celebrita?
Zajímavé je, že na Néhrúově univerzitě nevisí žádný Néhrúův portrét. Najdeme tu jen jeho vnuka Rádžíva Gándhího, a to ještě vizáží pocuchanou jak po pumovém atentátu. Vládnoucí garnitura se sice na plakátech vyskytuje hojně, ovšem vždy jen karikována jako banda neschopných lemplů (na což si posvítíme v jednom z příštích dílů). Najdou se i tradiční levičácké komiksové ikony jako Marx, Lenin, Mao nebo Che, rozhodně však netvoří většinu. Skutečný status celebrity má na JNU jen jediná historická osobnost: Bhímráo Rámdží Ámbédkar, který by se dnes navíc dožil 121 let a tím pádem si zaslouží samostatný díl našeho seriálu.
Continue reading “Indický politický plakát žije 4: Kdo je tady celebrita?”
Bike Snob: součást povinné cyklistické výbavy
Asi jsem fakt buran, když jsem si v londýnské Tate Gallery musel koupit knížku o kolech, kterou navíc napsal Američan z New Yorku. Jenže už dlouho jsem nenašel žádný psaný text, který by mi tak mluvil z duše.
Continue reading “Bike Snob: součást povinné cyklistické výbavy”