Vlastně ani nechápu, proč tahle rubrika nezačínala touhle fotkou. Bylo to někdy na podzim před dvěma lety. Zevluju na Národce před metrem a přemýšlím, na co vyprásknout poslední volné políčko. “Nemáš cigárko? Nebo pár drobných?” ozve se mi náhle za zády. A já už vím, kde dnes postavím svůj třetí pilíř islámské víry. Tady máš bůra, jen mi zapózuj. Můj zakát je v dobrých rukou.
Byl jednou jeden Braník
Tisíc podob Braník mívá, kdo ho chce znát, ať se dívá!
Velká letní bránická tour již brzy!
Kýbl plný vody
Při letošní plavbě po řece Sázavě na nás čekalo, jak už to tak na vodě obvykle bývá, nejedno zajímavé zpestření a překvapení. Po uhrazení jedné noci v kempu “Na Plovárně” se dvě členky dámské části naší výpravy začaly zvědavě zajímat o stav tamních záchodků a sprch. Bodrý majitel v námořnickém tričku, jehož řev se rozléhal snad až do dalekých Pikovic, je tak v dobré víře odkázal na blízkou hospodu, odkud se však děvčata po chvíli vrátila s výrazem totálního znechucení a přáním, aby byl celý výjev co nejdříve vytěsněn z jejich mysli. I chopila jsem se pohotově fotoaparátu a jala se celý široký komplex zdokumentovat.
Cestujeme po Ňadranu
Dobro opravljeno, Zlatko!
Nějaký fotbal by to chtělo, co? To tu už dlouho nebylo, co? Máte ho mít.
To si takhle píšu se svým slovinským kamarádem Danim, chválím úspěchy jeho země na letošním mundialu, a najednou se mi zasteskne po dobách, kdy se zeleným pažitem brouzdala největší fotbalová legenda země pod Triglavem. Zlatko Zahovič, mezi námi zvaný též Bermudský trojúhelník. V roce 2001 slavně prosral mé milované Valencii penaltový rozstřel ve finále Ligy mistrů, ale stejně jsem na něj nezanevřel. Uplynulo devět let a Zlatko se za tu dobu zakulatil skoro jako balón, s nímž si už tehdy na hřišti příliš nerozuměl. Ale stejně jsem na něj nezanevřel. Pln nostalgie klikám na Mistrovo heslo na Wikipedii. A hned vidím, že na něj nezanevřeli ani jiní…
Po stopách Hamleta
Knjaz Miloš versus Shrek
To jsem takhle jednou prohrabával foťák a našel tam jednu přesně rok starou fotku. Pamatuju si to docela přesně. Bylo to v předvečer zjevení knjaze Miloše v našem muzikálu a já jsem takhle večer cestou z tehdejší práce nastoupil do tramvaje z Palmovky na Krejcárek. S horečkama a na modafenu. A najednou jsem zjistil, že je na tom někdo ještě hůř než já. Vlastně by to za normálních okolností byla taková ta obyčejná škodolibá fotka, kterých máme všichni plné mobily. Ale to by tam nesměl ležet ten umělohmotný Shrek.
Braník v zemi lékořice
Pohádka o Pražačce
Byla jednou jedna Pražačka v Krasnojarsku. Znala svou cenu, za míň jak 70 Kč by s vámi nešla. Ale každé zboží má svého kupce, a tak se naše Pražačka konečně podívá do ulic. Bude se jí ve světě za výlohou líbit?
Všechny туалеты Přielbrusí
Když jsem v 6 hodin ráno nasedla do autobusu s cedulí Эльбрус za předním sklem, nevěděla jsem přesně, co čekat, exkursovodka Natalja Filipovna mi to ale vzápětí vyjasnila. Strávíme nezapomenutelný den na nejvyšší hoře Kavkazu a ještě při tom stihneme oslavit narozeniny našeho spolucestujícího Borise, což hned dokázala zpěvem písně „С днем рождения, Борис!“