Srbská varianta společnosti JLV se jmenuje Želturist. Jak jsme měli zjistit, název je to víc než přesný. Alespoň pokud bychom měli soudit podle nejnádražkovitější nádražky na bělehradském nádraží, kde nám srdce skoro puklo žalem.
U Splavu, Zábřeh na Moravě: Ostrůvek vítaného chaosu
“Tak co s tím pivem?” vybafla na mě paní výčepní, když už jsem asi pět minut ostentativně trucoval na baru, než bude obsloužena třicetihlavá výprava cykloturistů. Jsou věci, které do našeho každodenního řádu vnášejí vítaný chaos. Namátkou třeba letní jízdní řády pražské MHD nebo obsah mailů ve vaší spamové složce. A taky hostinec U Splavu v Zábřehu na Moravě, kde vám vždycky přinesou něco jiného, než co jste původně chtěli.
Continue reading “U Splavu, Zábřeh na Moravě: Ostrůvek vítaného chaosu”
Staré Město pod Sněžníkem: Ryzí Hugo z hor
„Copak jsi to za recenzenta?“ posmíval se mi můj kamarád, když jsem mu asi počtvrté opakoval, že na konečné stanici uprostřed Sudet prostě žádná nádražka není. „I negativní informace je přeci informace,“ dodal coby profesně deformovaný učitel. Tak jsme vyrazili.
Continue reading “Staré Město pod Sněžníkem: Ryzí Hugo z hor”
Ostrov nad Ohří: Patnáct chlapů na černé rakvi
Fronta patnáctiletých cucáků s puberťáky na krku se vlní před vchodem do pekla v podzemí hotelu Thermal. Jen cucáky nejsou cucáky, ale stopy po nitrožilním vpichu mojita a dietní coly. Karlovými Vřídly táhnou zombíci z těch nejtemnějších útrob Duplexu a vkrádají se i na projekce argentinských minimalistických thrillerů. Jime, hochu! V životě každého muže přijde moment, kdy musí uznat porážku. Vyhlašujeme tedy evakuaci a na tratích rychlíků pánví drncáme pryč z města připomínajícího zasmrádlý šlehačkový dort na pultu lahůdkářství ve Vlkově ulici.
Continue reading “Ostrov nad Ohří: Patnáct chlapů na černé rakvi”
Karlovy Vary dolní nádraží: Porucha, porucha, porucha
Karlovy Vary dolní nádraží je dopravním uzlem města Karlovy Vary. Nachází se na levém břehu řeky Ohře na rozmezí Tuhnic a obchodně správního centra v nadmořské výšce 371 m n. m. Spojuje v sobě funkce jednak železniční stanice, jednak autobusového uzlu pro meziměstskou a městskou dopravu. Praví Wikipedia. To je sice všechno hezké, jenže tu není nádražka.
Continue reading “Karlovy Vary dolní nádraží: Porucha, porucha, porucha”
Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život
Hrací tomaty, udená kuchyně. Původní nádražka v Mladé Boleslavi musela být ostrá. Bohužel byla zavřena před tolika lety, že nám ji nikdy nebylo souzeno navštívit. Naštěstí se hned vedle nachází kiosek Vstupte vyzdobený slováckým zátiším s gambáčem a křídou vyvedenou denní nabídkou, k níž jsou často připojeny i důležité rady do života jako „pozor, schod!“ či „nekrmte surikatu!“
Continue reading “Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život”
Znojemské vlakové nádraží, část druhá
Rakušáci, rodinky, kurvy, nácek, smažky, houmles, vyžilá servírka a intelektuál. To vše najdete ve znojemské nádražce v působivém mixu. Ach, jak jsme prohloupili, když jsme se rozhodli pro oběd v nezakouřené jídelně! V sousední hospodě bychom k menü dostali i buchtu a polévky neomezeně přidáno.
Na Olomouc dobrá…
… odpověděl NP na můj dotaz, zda je možno čínskou restauraci osmnáct pater nad nádražím ještě považovat za nádražku. Protože jsem neočekávala kladnou odpověď, v klidu jsem se kochala pohledem na Sigmu, Olmu a Svatý kopeček shora a kvalitám zařízení nevěnovala velkou pozornost. NP mě však překvapil svým tolerantním postojem (i tím, že nerozeznal olomouckou nádražní budovu z ptačí perspektivy), a tak se pokusím alespoň zběžně popsat návštěvu tohohle podniku, abyste se mu při cestách po vlasti obloukem vyhnuli.
Teplice: Byl to Šejn?
Byli jsme na cestě do vesnice Moldava na hranicích Čech s Německem, kde nás měla čekat výjimečná nádražka (disponuje svou stránkou na Facebooku, prý také poctivou pivokuchyní a tamní nádraží s přerušenými hraničními kolejnicemi za sebou má nějakou historii). Spletité cesty ČD nás dovedly do Teplic, kde jsme měli přesedlat. Teplický autobusový spoj ale jaksi neexistoval, tamní autobusové nádraží zažilo lepší časy a šoféři Karos se na směnu zřejmě vykašlali. Tedy příště.
Kolín: Průměrná hospoda s nadprůměrnými hajzlíky
„Kolíne, Kolíne,“ rozeznívá se v pravidelných intervalech po stejnojmenné vlakové stanici. Však také tento melodický džingl inspiroval celou hudební kompilaci. Nás inspiroval k návštěvě zrekonstruované restaurace.
Continue reading “Kolín: Průměrná hospoda s nadprůměrnými hajzlíky”