Nausea naučila Dalibora housti
Největší přehled nádražních restaurací na internetu. Vlastní zážitky z prostředí českých nádražek – shromaždišť úpadkové společnosti a nepochopených intelektuálů Vám přinášejí nepochopená individua z www.vagus.cz
Kategorie nádražních restaurací:
Nádražka I. kategorie: umístěna přímo v nádražní budově
Nádražka II. kategorie: umístěna přímo na peróně či v bezprostřední blízkosti, ovšem není součástí nádražní budovy (stánek na nástupišti, samostatná budova v areálu nádraží apod.)
Nádražka III. kategorie: občerstvovna nejbližší nádražní budově (hospoda naproti nádraží apod.)
„Copak jsi to za recenzenta?“ posmíval se mi můj kamarád, když jsem mu asi počtvrté opakoval, že na konečné stanici uprostřed Sudet prostě žádná nádražka není. „I negativní informace je přeci informace,“ dodal coby profesně deformovaný učitel. Tak jsme vyrazili.
Continue reading “Staré Město pod Sněžníkem: Ryzí Hugo z hor”
Fronta patnáctiletých cucáků s puberťáky na krku se vlní před vchodem do pekla v podzemí hotelu Thermal. Jen cucáky nejsou cucáky, ale stopy po nitrožilním vpichu mojita a dietní coly. Karlovými Vřídly táhnou zombíci z těch nejtemnějších útrob Duplexu a vkrádají se i na projekce argentinských minimalistických thrillerů. Jime, hochu! V životě každého muže přijde moment, kdy musí uznat porážku. Vyhlašujeme tedy evakuaci a na tratích rychlíků pánví drncáme pryč z města připomínajícího zasmrádlý šlehačkový dort na pultu lahůdkářství ve Vlkově ulici.
Continue reading “Ostrov nad Ohří: Patnáct chlapů na černé rakvi”
Karlovy Vary dolní nádraží je dopravním uzlem města Karlovy Vary. Nachází se na levém břehu řeky Ohře na rozmezí Tuhnic a obchodně správního centra v nadmořské výšce 371 m n. m. Spojuje v sobě funkce jednak železniční stanice, jednak autobusového uzlu pro meziměstskou a městskou dopravu. Praví Wikipedia. To je sice všechno hezké, jenže tu není nádražka.
Continue reading “Karlovy Vary dolní nádraží: Porucha, porucha, porucha”
Hrací tomaty, udená kuchyně. Původní nádražka v Mladé Boleslavi musela být ostrá. Bohužel byla zavřena před tolika lety, že nám ji nikdy nebylo souzeno navštívit. Naštěstí se hned vedle nachází kiosek Vstupte vyzdobený slováckým zátiším s gambáčem a křídou vyvedenou denní nabídkou, k níž jsou často připojeny i důležité rady do života jako „pozor, schod!“ či „nekrmte surikatu!“
Continue reading “Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život”
Rakušáci, rodinky, kurvy, nácek, smažky, houmles, vyžilá servírka a intelektuál. To vše najdete ve znojemské nádražce v působivém mixu. Ach, jak jsme prohloupili, když jsme se rozhodli pro oběd v nezakouřené jídelně! V sousední hospodě bychom k menü dostali i buchtu a polévky neomezeně přidáno.
… odpověděl NP na můj dotaz, zda je možno čínskou restauraci osmnáct pater nad nádražím ještě považovat za nádražku. Protože jsem neočekávala kladnou odpověď, v klidu jsem se kochala pohledem na Sigmu, Olmu a Svatý kopeček shora a kvalitám zařízení nevěnovala velkou pozornost. NP mě však překvapil svým tolerantním postojem (i tím, že nerozeznal olomouckou nádražní budovu z ptačí perspektivy), a tak se pokusím alespoň zběžně popsat návštěvu tohohle podniku, abyste se mu při cestách po vlasti obloukem vyhnuli.
Byli jsme na cestě do vesnice Moldava na hranicích Čech s Německem, kde nás měla čekat výjimečná nádražka (disponuje svou stránkou na Facebooku, prý také poctivou pivokuchyní a tamní nádraží s přerušenými hraničními kolejnicemi za sebou má nějakou historii). Spletité cesty ČD nás dovedly do Teplic, kde jsme měli přesedlat. Teplický autobusový spoj ale jaksi neexistoval, tamní autobusové nádraží zažilo lepší časy a šoféři Karos se na směnu zřejmě vykašlali. Tedy příště.
„Kolíne, Kolíne,“ rozeznívá se v pravidelných intervalech po stejnojmenné vlakové stanici. Však také tento melodický džingl inspiroval celou hudební kompilaci. Nás inspiroval k návštěvě zrekonstruované restaurace.
Continue reading “Kolín: Průměrná hospoda s nadprůměrnými hajzlíky”
„Ježišmarjá, to zase byl večírek,“ skučel NP v parádním obleku váleje se v kocovině po sedačkách brněnského trolejbusu. Jeho chmury však vzaly za své, když se před námi v zatáčce za zastávkou Semilasso vyhoupl nápis Brno-Královo Pole. Času mnoho nezbývalo, návštěva zdejší nádražky však byla povinností.
Nejkratší cesta od pokladen na perón Masarykova nádraží vždycky vedla přes lahůdky T Tip. Už nevede. Tak dlouho jsem odkládal sepsání recenze, až mi lahůdkárnu zavřeli. Pojďme si tedy nostalgicky zavzpomínat na oschlé větrníky a pivo nevalné úrovně za pražské ceny. Budete mi chybět…
Continue reading “Lahůdky T Tip, Masaryčka: Na pražském pohřbu”