Železnobrodské nádraží je místem, kde se potkávají nejen vláčky, ale i paradoxy. Okolo chladně strnulé nádražní budovy se rozléhá živé hlášení rozšafného pana přednosty a na samé hranici střetu civilizací Konráda, Broučka a Svijan se točí Krušovice.
První, co návštěvníka zdejší nádražky upoutá, je její nebývalá rozloha. Do obrovské haly se pohodlně vleze nejen bar a několik stolů, ale také gamblerský koutek vybavený dokonce i židlemi u forbesu. Místnost je podobně jako nádražní hala vkusně obložena dřevem, ale bohužel není nijak odhlučněna. Rachot přítomných šipek mi natolik zakrýval hlas televizního Pavla Poulíčka referujícího o výsledcích MS v klasickém lyžování, že jsem musel uchopit půllitr a postavit se až před televizi. A otevřít si tady knížku za účelem příjemného počtení je zhruba stejná nepředloženost jako věřit v úspěch našich sdruženářů.
Nemluvme už ale o sportu a věnujme bližší pozornost vybavení restaurace. Jejímu inventáři patrně již několik desetiletí dominují dva podřimující štamgasti oděni v zeleně maskáčovou kombinaci, která má zřejmě splývat s jejich bujícím mechovým porostem. S letargickým osazenstvem podniku kontrastuje chladná, leč pohotová obsluha. Výčepní ke mně přiskočil skoro dřív, než jsem si stihl sednout, a s objednávkou byl zpátky snad ještě rychleji. Stejně příjemně překvapily až nečekaně dobré Krušovice za kulatých 20,- Kč. Trochu slabší už to bylo s jídlem. Inzerované tousty bohužel už v neděli večer neměli a tak jsem musel vzít zavděk nakládaným hermelínem. Ne že by nebyl dobrý, ale rozhodně mohl být naservírován o poznání estetičtěji a s větším přídělem chleba.
Za zmínku stojí rovněž záchodky. Ty jsou totiž průchozí a stylově propojené s perónem. Takže pokud si třeba vzpomenete, že se musíte podívat na jízdní řád či koupit jízdenku v pokladně, nejkratší cesta vede právě přes WC. Slabší povahy může před jejich návštěvou odradit už hajzlpapír, který je k odběru přímo na dveřích z hospody, silnější jedinci naopak zaplesají při pohledu na skladiště, které se rozkládá naproti záchodkům. To už mi ale můj foťák ve sněžném příšeří nedělního večera odmítl vyfotit.
Atmosféra: * * *
Obsluha: * * * *
Pivo: * * * *
Jídlo: * *
Hajzlíky: * * * *