Peklo v zemi bohů

17. června 2013 se v severní Indii otevřelo nebe. Za jediný den spadlo 340 milimetrů srážek a k brzkému monzunu se přidaly zbytky tajícího sněhu. Výsledek? Tisícovka mrtvých, další stovky pohřešovaných a přes 70 tisíc lidí odříznutých od světa.

V době, kdy probíhá největší operace indických vzdušných sil v dějinách a vrtulníky evakuují desetitisíce poutníků z nouzových kempů, začínají nedávné české povodně vypadat jen jako neškodné branné cvičení. Zatímco naše záplavy v mnohém připomínaly napouštění dětského nafukovacího bazénku, kolem kterého v družném objetí křepčí senzacechtivá média a internetoví hledači pozornosti, v Himálajích udeřil živel v plné síle. Vlepil pořádnou facku lidské pýše, která by chtěla poručit větru a dešti, a ještě se jen tak mimochodem vysmál naší pošetilé představě, že s moderními technologiemi dokážeme zvládat když ne celé katastrofy, tak aspoň jejich následky: vysílače mobilních sítí sice zůstaly netknuté, jenže poutníci, kteří zůstali tři dny uvěznění uprostřed hor, si neměli ani kde nabít telefony a dát vědět svým blízkým.

Vyjmenovat příčiny, proč tragédie narostla do takových rozměrů, samozřejmě není těžké: chaotická těžba dřeva i následné zalesňování, stavba nesmyslně velkých přehrad, a pochopitelně i rozmach náboženského turismu. Na strmých březích posvátných řek Gangy a Jamuny vyrůstají betonové rychlostavby, které sice snadno pojmou stovky poutníků, ale při jen trochu zvýšené vodní hladině se stejně snadno hroutí. Masové průvody přinášejí i masové oběti. Chrám v Kédarnáthu, jeden ze čtyř hlavních himálajských svatostánků, téměř úplně zmizel pod nánosy bahna. Proti bleskové povodni pod ledovcem neměl nikdo šanci. Vládní delegace, která přiletěla v pátek prozkoumat rozsah škod, sice mohla konstatovat, že historická stavba zůstala téměř nepoškozená, jenže to ještě netušila, že ze suti pod jejich nohama záchranáři v neděli vyprostí dalších 123 mrtvých těl.

Bohové se zlobí a my bychom se měli konečně začít chovat k přírodě trochu slušně.

Kdybyste si z toho všeho neměli zapamatovat nic jiného, tak aspoň tuhle fotku meditujícího Šivy v Rišikéši. To je totiž trošku jiné kafe než Šrí na Kampě… (Foto: PTI)