Do města, jež ve svých pohádkách proslavil spisovatel Václav Čtvrtek, jsme zavítali v neděli. Báli jsme se, že zdejší nádražka bude zavřená. Stalo se však něco ještě horšího. Byla otevřená.
Olomouc: esence navigační demence
Když NP pičoval, že je Olomouc nejhorší nádraží v republice, považovala jsem to za jeden z jeho mnoha negativistických emocionálních výlevů, které nemají valné informační hodnoty. Nicméně měl svatou pravdu!
Výlov Braníka
To jsme takhle na chalupě vypouštěli a čistili bazének. A byli jsme docela překvapení, co všechno jsme našli na dně.
Hamilton Hall, Liverpool Street Station, Londýn
Celý tenhle výlet, který NP a KZ strávili ve squatu otíráním intimních partií vhlčenými ubrousky, nabral zajímavých obrátek poté, co si NP na Brick Lane narval u Bengálců betel a dokolébal se až před Liverpool Street Station. Toto starobylé londýnské nádraží z roku 1875 vešlo do dějin mimo jiné tím, že na něm v roce 1939 sir Nicholas Winton vyložil vlak plný židovských dětí. Pro nás se však do historie zapsalo svou výtečnou nádražní restaurací.
Continue reading “Hamilton Hall, Liverpool Street Station, Londýn”
V Londýně na vakzále
Legenda praví, že slovo vokzal, které v ruštině označuje vlakové nádraží, vzniklo poté, co Rusové přijeli na londýnské nádraží Vauxhall. Když jsme tam přijeli my, zarazila nás především absence nádražní osvěžovny.
Bufet Mašinka, Hulín: Mladistvým podnapilým nenalíváme!
Naše hrdiny NPho a KZ jsme minule opustili v Hulíně, kdy zhnuseni bezatmosférickou nádražkou přímo v nádražní budově s nadějí vyrážejí k omšelému zamřížovanému baráčku na konci nástupiště s cedulkou OTEVŘENO OPEN FURT na dveřích. Jejich příběh pokračuje…
Continue reading “Bufet Mašinka, Hulín: Mladistvým podnapilým nenalíváme!”
Bufet Otevřeno, Hulín
Nádražka v Hulíně je úplně o ničem. Pokud tedy hovoříme o herně a restauraci umístěné přímo v nádražní budově, kde točí pět druhů piv, ale k jídlu vám dají nanejvýš utopence. To ve stánku na peróně, to je jiná káva. I když tu tam asi ani nevaří.
Lyssa na Dlabem
Byl posední horký den tohoto léta, když se NP a KZ rozhodli, že se pojedou vykoupat někam za Prahu. KZ chtěla jet autem, zatímco ekomaniak NP se klonil k vlaku a lákal: “Pojedeme přes Lysou nad Labem, tam je legendární nádražka, ve které usnulo i Veličenstvo.” A protože KZ reaguje na světlo a na jídlo, jelo se vlakem. V Lysé bylo 15 minut na přestup, KZ chtěla párek, NP zase pivo, tak jejich kroky směřovaly neomylně k nápisu RESTAURACE.
25. květen je den ten…
V úterý 24. května večer jsem před Podbabským stánkem střetl zpěváka Alkeholu Otu Hereše. Stalo se tak asi 10 minut poté, co jsme se Šumachrem na střeše secvičili vlastní verzi písně Podbabský stánek. Ihned mě napadlo, že je to boží znamení. Ale netušil jsem, že špatné. Druhý den ráno se do architektonické dominanty dejvicko-bubenečských hranic nemilosrdně zakously radlice bagrů…
Liebe ihn!
Dnes jsme se s naším kamarádem vypravili na berlínský pivní festival. Nemusíme snad dodávat, že sklidil velký úspěch.