Archive | Září, 2011

Strach a hnus ve vozech RegioJET

29 Zář

Vaše voda.“ „Ehm.“ „Vaše voda!“ „Ne, díky.“ „Tady máte tu vodu!“ Ne, nejsem v kobce tajné věznice CIA v Polsku. Můj mučitel nemá černou kravatu, nýbrž narvaný fialový stejnokroj s jemnými proužky. Svezl jsem se totiž vlakem RegioJET, abych přiložil prst na tep doby a přinesl vám tuhle exkluzivní reportáž o krásném novém světě soukromé železniční dopravy. Jestli nemáte čas číst až do konce, poskytnu už na začátku stručné resumé – je to prostě boží!

(dále…)

Jaroměř

25 Zář

Kroky osudu, nebo tedy spíš můj momentální spontánní a putovní styl života, mě koncem července zanesly do Jaroměře (okr. Náchod). Hned na venkovních vstupních dveřích mne pobavila cedule hlasící, že z důvodu úspory tepla se tyto polorozpadlé dřevěné dvojdveře tuším od října do března zamykají, já bych spíš tipl, že zabarikádují.

(dále…)

Bohumín

22 Zář

Bohumínská nádražka se na první pohled jeví tak trochu nehospodsky, ba řekl bych lehce umělohmotně. Že jsem správně, mě uklidňuje teprve pohled na místní smetánku dna, která již v 11:00 poctivě pracuje na průměru vypitých piv Čecha na hlavu, a na dopolední hodinu již solidní kouřový opar.

Nucená hodinová pauza v Bohumíně vybízela k návštěvě místní nádražky s honosným nápisem Pivnice. Nejprve však nepoučen vycházím ven a moje první kroky míří k ceduli Večerka-Maso-Uzeniny-Bufet, kam kráčí i polský průvodčí. Gumový opečený brambor s vepřovým řízkem má však k dokonalosti daleko. Hlad sice zažene, ale absence pípy mi naznačuje, že jsem špatně. Mířím tedy rychle zpět na nádraží pro druhý pokus. A tentokrát úspěšně.

(dále…)

Hrdinná prostata

21 Zář

Nechť tato fotografie z moskevského Parku Pobědy slouží jen jako doplněk ke včerejší fotogalerii. Celkem tu najdete 41 pisoárů. Monstrakce veteránů Velké vlastenecké války mají asi i monstrproblémy s prostatama…

Nas mnogo!

20 Zář

Braník se vypravil na výlet do bývalého CCCP. Jen Lenina s plechovkou v ruce se nám nepodařilo vyfotit.

(dále…)

Bufet Express, Otrokovice

9 Zář

Možná jsem sentimentální pitomec, ale otrokovická nádražka pro mě není jen obyčejná putyka. Je to přestupní místo na cestě k dospělosti. Místo, kde se ze zlínské lokálky přestupuje na vlaky jedoucí do velkého světa. A taky místo, kde jsem poprvé okusil čokoládový větrník.

(dále…)