Indický politický plakát žije 3: Poslední večeře kapitalismu

V dnešním díle našeho seriálu tentokrát opustíme Dillí a vypravíme se až na jih Indie – do Kéraly. Tenhle svazový stát je známý mimo jiné tím, že v něm tradičně mají silné zastoupení komunisté, konkrétně Komunistická strana Indie (marxistická). A byla to právě CPI(M), která na svém únorovém sjezdu přišla s těmito veselými plakátky.

Continue reading “Indický politický plakát žije 3: Poslední večeře kapitalismu”

Zell am See: Všude dobře, v nádražce nejlépe

V půlce února zavál naši bandičku sněžný chtíč do jednoho z mnoha malebných srdcí rozverné továrny na zážitky jménem Rakousko. Do této země jsme jeli ukojit naše ledově vychlazené choutky již po několikáté. Jsme tlupa konzervativních pankáčů, kteří mají rádi své jisté. Přeci jen Rakousko bylo po několik století jedna z mnoha českých držav (fikce) a tudíž si i dnes, už jako cizinci, můžeme užívat spoustu věcí jako doma. Například se tam jezdí vpravo jako u nás, vlaky mají zpoždění opravdu jen výjimečně jako u nás (pokud v nich sedím já) a hlavně, nádraží tam vypadají némlich úplně stejně jako u nás. Inu, Franz Josef znal kopírák a tak přes něj postavil všechna nádraží v celém svém císařství.

Continue reading “Zell am See: Všude dobře, v nádražce nejlépe”

Indický politický plakát žije 2: Tradice versus modernita

Střet tradice a modernosti je velice oblíbené téma mnoha indických společenských vědců. Není se čemu divit. V téhle zemi se všechno mění tak rychle, že si na ni ani nestíháte zvyknout. Před sedmi lety měl člověk problém dostat se do internetové kavárny, protože v ní parta místních výrostků pařila Counter Strike. Dnes má také problém dostat se do internetové kavárny, protože už skoro žádné nejsou. Většina z těch, kdo potřebují přístup na net, už ho má v chytrém mobilu.

Continue reading “Indický politický plakát žije 2: Tradice versus modernita”

Památce Bronislava Poloczka

Zvláštní shoda náhod. A blbá. Ráno jsem přemýšlel, jak v posledních měsících odcházejí moje idoly. Magor, Václav Havel… Odpoledne přijdu domů a dozvím se, že zemřel Bronislav Poloczek. Nechci teď popouzet nikoho, kdo se právě pouští do kvalitativního srovnávání těchto osobností – chci jen zkrátka říct, že jsem je měl všechny tři rád a je mi líto, že už nejsou mezi živými.

Continue reading “Památce Bronislava Poloczka”

Šance pro blázny odkudkoliv

Nedostatek peněz bývá častou překážkou, která nám brání ve splnění našich snů. Někdy je to překážka skutečná (výlet na Měsíc není nejlevnější), často jde ale jen o výmluvu skrývající naši neochotu, lenost nebo strach. Existuje totiž spousta projektů, které „z mála“ dávají vzniknout velkým věcem. Třeba takové vydávání desek. Díky nejnovějším technologiím dneska vydává nebo sdílí každý. Pokud ale budete chtít třeba pěkný vinyl, tak už nějaký ten kapitálek potřebovat budete. Ti šikovnější si na něj možná ušetří sami. Ostatní by si měli prostudovat web Lokal Rekorc.

Continue reading “Šance pro blázny odkudkoliv”

Kittchen: Děti bych nutil dojídat!

Kittchen umí smažit volská oka ve tvaru lebky. Kromě toho zpívá a hraje svoje písničky a jeho album MENU je volně ke stažení na webu. Kittchen si navíc vybral KZ jako vkusný doplněk na své fotografie. Jistě, KZ se již jednou stala dívkou kalendáře, a tak její kariéra světoznámé modelky, která zajistí světový mír, dále strmě stoupá. Od té doby ji však trápí, že se jí všichni ptají, kdo Kittchen je. Ona to ale neví, ani nemůže, protože Kittchena přece vždycky vidí jenom v masce, ať už plátěné či pletené, bílé nebo černé.
KZ se líbí, když kluci umí vařit a dělají muziku. A Kittchen prý navíc dovede i vyfukovat kouř očima. Proto s ním udělala rozhovor.

Continue reading “Kittchen: Děti bych nutil dojídat!”