Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život

10 Čvc

Hrací tomaty, udená kuchyně. Původní nádražka v Mladé Boleslavi musela být ostrá. Bohužel byla zavřena před tolika lety, že nám ji nikdy nebylo souzeno navštívit. Naštěstí se hned vedle nachází kiosek Vstupte vyzdobený slováckým zátiším s gambáčem a křídou vyvedenou denní nabídkou, k níž jsou často připojeny i důležité rady do života jako „pozor, schod!“ či „nekrmte surikatu!

Tam se ti bude líbit, uvidíš,“ švitořil NP před hladovou KZ, jejíž očekávání ještě vyšroubovala pozitivní recenze „nezdravé, ale dobré jídlo“ do nebeských výšin. Brzy však měla spadnout zpět na špinavý perón mladoboleslavského nádraží. „Žádné jídlo nemám a za deset minut zavírám!“ zpražil nás výčepní s vizáží hodně nasraného Josefa Aloise Náhlovského. „To není proto, že bych nechtěl, ale že už tu nic nemám,“ dodal omluvně ve chvíli, kdy už v lokále seděl pouze NP, zatímco KZ s brekem odešla do odbavovací haly koupit si aspoň horalku z automatu. Na usmířenou nám pak nabídl párek v rohlíku za 15 korun a upřesnil, že se zavíračkou to nebude až tak žhavé, protože ještě čeká na paní výpravčí odněkud od Mšena, která přijede vlakem o půl deváté a má hroznou žízeň. Nás již tlačil čas, přislíbili jsme však, že nazítří dáme kiosku (s otevírací dobou denně 8–19 hodin) ještě jednu šanci.

Vrátili jsme se odpočatí a vyhladovělí. KZ, které již výhled nezkreslovaly slzy, bryskně zhodnotila interiér hospůdky slovy „Takový čistý slum.“ Bylo to trochu jako v té pohádce o třech prasátkách, kde selata odflákla příbytky ze slámy a ze dřeva a vlk je pak mocným foukáním a dupáním zničil. Místní nádražka je na tom podobně. Zaplňuje úzkou proluku mezi dvěma budovami (pravděpodobně jde o uličku, do níž se chodilo cestou od vlaku chcávat), jen místo slámy a dřeva je tu vlnitý plech a sádroš. NP se ještě marně pokusil vysvětlit, že se sem loni přestěhovala dřívější maringotka a oproti ní jde o těžký upgrade a že v zimě u kamen to tu bývá docela útulné, to už však KZ zaujala místo v zahradním nábytku na peróně a jala se objednávat pokrmy.

Kelímkové Svijany za 25,- byly natočeny v mžiku, na smažák s hranolky za 40,- (suplující avizovaný, avšak toho dne nepřítomný domácí langoš za 25,-) jsme museli čekat. Dlouhou chvíli nám však rázem ukrátila situace okolo olbřímího psího hovna, které se zničehonic objevilo přímo před vchodem do hospody. Snědá výčepní, jejíž pohyby i promluvy byly do té doby poněkud laxní, rázem ožila a na místo přivedla zaměstnankyni ČD, aby se na dílo podívala. „Je to tvůj perón!“ zříkala se odpovědnosti za defekát. Následnou hádku o to, kdo na sebe vezme úlohu metaře, ukončila servírka ultimátním argumentem „Já to uklízet nebudu, já se pobleju!“ Úkol tak na sebe nakonec vzal nejvypitější z hostů, u nějž ovšem reálně hrozilo, že se pozvrací doopravdy. Když se s exkrementem na lopatce přikrytým tiskem Českých drah potácel k odpadkovému koši a vydával u toho hrdelní zvuky, byla v nás malá dušička. Všechno ale nakonec dobře dopadlo, hovno skončilo v koši a my ve vlaku.

Atmosféra: * * * *
Obsluha: * *
Pivo: * *
Jídlo: * * * *
Hajzlíky: * (je nutno vyzvednout si na přepážce klíče, zaplatit 8 Kč a odebrat se do plesnivého přístavku sousedícího s nádražím)

4 Responses to “Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život”

  1. Sosál 10. Čvc, 2013 at 16:18 #

    Tak tenhle bufet je od pohledu můj styl. Musím se tam někdy zajet podívat. Asi před čtyřma rokama jsem byl v té původní nádražce (pokud mě paměť neklame)a byl to solidní pajzl s nepříjemnou obsluhou, mizernou nabídkou a osazenstvem té “nejlepší pověsti”.
    Díky za recenzi!

  2. hlodavec 11. Čvc, 2013 at 9:35 #

    Ty vole na kole…..bezva podnik.Jeho návštěvu spojím s lokálkou na Mšeno.

  3. npyrin 01. Pro, 2013 at 17:26 #

    Zimní upgrade: zdi kiosku Vstupte jsou nyní obtaženy modrým igelitem, aby byla místnost menší a bylo v ní tepleji. Kamna totiž nebyla povolena a musela být demontována.

  4. pavel 01. Pro, 2013 at 17:40 #

    Já byl bohužel na MB nádraží v mezidobí, kdy už nefungovala stará nádražka a ještě nebyl tento pajzl. Musel jsem tak strávit půl hodiny na depresivním místě, kde se nedalo koupit pivo.