Znojemské vlakové nádraží, část druhá

Rakušáci, rodinky, kurvy, nácek, smažky, houmles, vyžilá servírka a intelektuál. To vše najdete ve znojemské nádražce v působivém mixu. Ach, jak jsme prohloupili, když jsme se rozhodli pro oběd v nezakouřené jídelně! V sousední hospodě bychom k menü dostali i buchtu a polévky neomezeně přidáno.

Ve znojemské nádražce, tedy v její restaurační části, pingluje servírka, u níž si KZ velmi přála, aby se jmenovala Vlasta. Jak se jmenovala ve skutečnosti, nevíme. Jistotou nám však je, že na vše zkušeným okem dohlížel vrchní Tonda. Nosil nám točený Hostan za 21 Kč (malý za 15), neustále se úslužně ptal, zda nám něco nechybí, a nakonec i ochotně zapózoval pro fotografy.

Znojemská nádražka naplňuje Závišův postřeh, že zde společenské hráze padnou jako nevěstka. Seznali jsme to ve chvíli, kdy se jeden z hostů zhluboka nadechl, kopnul do sebe panáka, a takto posilněn jediným mocným trhnutím otevřel obálku se zlověstným pruhem. „Já tady vole hážu penězama a piču mám z toho!“ vykřikl směrem k jedné ze spolusedících v děsivě krátkém tričku a pokynul Vlastě, ať nosí dál.

My jsme mezitím pilně polévali jazyk Hostanem a kochali se výzdobou lokálu. Vévodí jí olejomalba železničního mostu do Šatova, k němuž KZ chová až fanatickou náklonnost, aniž by po něm kdy jela (czechfashionisto by možná věděl víc, protože tudy jezdil na hotelovku do Retzu). Hospoda dále disponuje olbřímí televizní obrazovkou, ta je však vypnutá. Zato zde hraje rádio, až se návštěvníku vybavuje verš „vypněte ten tranzistor“.

Není třeba dodávat, že v každém místním podniku také musí viset alespoň jedna radniční věž. A samozřejmě čím víc radničních věží, tím víc Znojmák. KZ je znojmačka jako víno, a proto si jeden exemplář ukradla na historickém ubruse, který na WC visel místo ručníku. Po návratu ze záchodu potěšila NPho nejen novým vybavením domácnosti, ale také sdělením, že i hajzly se zde vytírají lákem, o čemž svědčí velké zavařovačky s hajzlštětkou v rohu každé kabinky.

Dále již jsme v nádražní restauraci pobývat nemuseli. Pochopili jsme, že Závišova píseň o znojemském vlakovém nádraží se zakládá na skutečnosti, a z nádražky vypadli dříve, než stihl někdo vylézt na židli i na stůl a ukázat svou špekatou prdel.

Atmosféra: * * * *
Obsluha: * * * * *
Pivo: * * * *
Jídlo: nehodnoceno
Hajzlíky: * * * * *