U Splavu, Zábřeh na Moravě: Ostrůvek vítaného chaosu

14 Aug

“Tak co s tím pivem?” vybafla na mě paní výčepní, když už jsem asi pět minut ostentativně trucoval na baru, než bude obsloužena třicetihlavá výprava cykloturistů. Jsou věci, které do našeho každodenního řádu vnášejí vítaný chaos. Namátkou třeba letní jízdní řády pražské MHD nebo obsah mailů ve vaší spamové složce. A taky hostinec U Splavu v Zábřehu na Moravě, kde vám vždycky přinesou něco jiného, než co jste původně chtěli.

Jak všichni víme, na nádraží s věžičkou to s osvěžovnami příliš slavné není. Třeba na hospodu u Barona Prášila visí poutače už na peróně, jenže má tak nesmyslnou otevíračku, že jsem ji ještě nedokázal navštívit. Naštěstí hned o srdíčko vedle se nachází hospoda U Splavu. Zapíjel jsem zde už před dvěma lety svůj žal ze zavřené nádražky a letos jsem konečně nafotil i vnitřek.

Ten vypadá podobně jako třeba country bar u Billyho Bobra. Na rozdíl od něj však disponuje něčím, co ani kompletní diskografie Orlíků nedožene: zahrádkou přímo na břehu Moravské Sázavy, kde čekání na vlak utíká mnohem příjemněji. Komu by šumění řeky nevyhovovalo, může si ho nahradit televizí. Jen se musí smířit s tím, že je v ní snad vždycky hokej. Předloni jsem tu sledoval finále extraligy Vítkovice-Třinec včetně rozboru elektronickou tužkou, letos jeden ze zápasů mistrovství světa. Z dalších jistot vypíchněme Šerák 11° za 22 korun; za tutéž cenu je v nabídce také kofola a naši informátoři hovoří i o rumu, ale ten jsem neokusil.

Tím ovšem výčet pevných bodů vesměs končí. Co se totiž jídla týče, nikdy nevíte, co čekat. Když jsem tu byl poprvé, poctila mě servírka krásně pálivou dršťkovou. Na tabuli bylo sice napsáno 25, ale započítala mi ji za 16. Možná jsem tehdy promeškal nějakou šanci. Po dvou letech, kdy už držkovka stála 27 (pečivo v ceně), jsem si k ní objednal smažené tvarůžky v bramboráku v ceně 18,- za kus. Místo toho jsem dostal čtyři staročeské bramboráčky s nivou za 44. Buďto se zase někdo spletl, nebo jsem vypadal hladově.

Jinak je ovšem hostinec U Splavu podnik veskrze příjemný. Počáteční nevraživost nemůže žádného pravidelného návštěvníka nádražních restaurací rozházet, naopak si nemůže nevšimnout, jak je lokál uzpůsoben jeho nejnutnějším potřebám. Hodiny jim tu jdou o 5 minut napřed, což by si v takovém Rakovníce asi vyžadovalo přesun do jiného časového pásma. Jen se musíte dívat na ty správné, tedy starožitnou repliku nad barem – hodiny Holba na zdi totiž mají pokroucené ručičky. Na dotaz mi štamgasti vysvětlili, že to je památka na dobu, kdy v hospodě hořelo. A ještě mi nakonec půjčili nabíječku na telefon. Dobří lidé.

Atmosféra: * * * *
Obsluha: * *
Pivo: * * * *
Jídlo: * * * *
Hajzlíky: * * *

2 Responses to “U Splavu, Zábřeh na Moravě: Ostrůvek vítaného chaosu”