RIP mlíčňák

To je ovšem velmi smutné! Byl to poslední socialistický podnik v Dejvicích. No jo, teď musí být všechno „free“, „cool“, „in“ a „multikulti“, takže mlíčňák už sem nepatří. Brzy nebudu už moci vyjít na ulici, abych se z tohoto světa nepoblil.

Pan Bogs je rozčílený a smutný. Právem. Před pár dny totiž zavřeli kultovní Mléčný bar na dejvickém kulaťáku. Podle slov paní prodavačky ho nahradí jiná občerstvovna: „Něco modernějšího a dražšího,“ dodává s povzdychem. Podle jedněch půjde o bageterii, podle jiných o vícepatrovou restauraci (a v tom případě zřejmě vezme za své kazetový strop). Hladovým pocestným tak v nejbližším okolí zbývá třeba KFC, řetězcová bageterie nebo pekařství Paul (čti kousek rozmraženého pečiva za 50 korun). Pohostinství vznikají a zase mizí. Zavření takového podniku, jakým býval náš oblíbený mlíčňák, je ovšem i jedním z mnoha příznaků toho, jak se z Prahy v jistém ohledu stává sterilní, nudné a předražené město.

Continue reading “RIP mlíčňák”

Kladno-Švermov: Tahle země není pro slabý

V každé zemi existují místa, kde nechcete žít. Historie, mýty a legendy, mediální obrazy reálné i smyšlené – všechno tak nějak podporuje fakt, že se tam žije za trest. Ve skutečnosti může jít o obyčejné, vlastně vcelku milé oblasti. Ale se svou pověstí jen tak lehko nepohnete, ať už jste ostrakizovaná bytost či město. Upřímně nevíme, jaký je skutečný život na Kladně. Možná fajn bydlení blízko metropole. Ale koho zajímá realita vně fantazie? Když jsme se blížili k městské části Kladno-Švermov, odhodlalo se město dostát obrazu svému.

Continue reading “Kladno-Švermov: Tahle země není pro slabý”

Čelákovice: Padesát odstínů hnědé

V bulletinu Místního sdružení ODS Čelákovice ke 135. výročí železniční trati Praha – Čelákovice – Nymburk se píše: „V roce 1907 došlo k dalším menším stavebním úpravám. K výstavbě zcela nového objektu se přistoupilo v pol. 20. let 20. stol., kdy probíhalo zdvoukolejňování úseku Lysá nad Labem – Praha Vysočany (1925–1928). Nová budova byla postavena v roce 1926 a nově byla zřízena i nádražní restaurace v objektu navazujícím na hlavní výpravní budovu. Restaurace byla stavěna na finanční náklady pana Oldřicha Olmera. Obě stavby se zachovaly dodnes…“

Continue reading “Čelákovice: Padesát odstínů hnědé”

Můj svět bez domova

Máme moc rádi organizaci Jako doma, protože takhle nějak si představujeme ideální sociální práci. Rádi tak podpoříme jejich další projekt – fotografickou výstavu žen bez domova. A protože si nemyslíme, že je správné rozhodovat „o nich bez nich“, tak si také nemyslíme, že je správné „o nich bez nich“ psát. Eva, jedna z fotografek, vás proto na výstavu pozve sama. Stejně bychom to nenapsali líp.

Continue reading “Můj svět bez domova”

Kralupy nad Vltavou: Lžičky od heroinu vracejte obsluze!

Hluboko v africké buši jsou místa, kam sloni odcházejí umřít. V Kralupech nad Vltavou mají nádražku. Stojí trochu stranou, na ochozu v prvním patře rozlehlého nádraží, ukrytá mezi otočným návěstím a záhadnou plastikou pokrouceného muže, který prochází zdí. Stojí tam už tři desetiletí. A za všechna ta léta se prakticky nezměnila.

Continue reading “Kralupy nad Vltavou: Lžičky od heroinu vracejte obsluze!”

Lysá nad Labem: Za co, pane Bože, za co?

Znáte to. Vytopí vás soused seshora a na stropě v koupelně máte žlutý flek jak z hororu. Přetřete to primalexem, jednou, dvakrát, potřetí, ale flek po čase zase vyleze na povrch. Na jednom ostravském náměstí se takhle pořád nemohli zbavit nápisu Reinhard Heydrich-Platz. S lidma a jejich fleky na duši je to taky tak. A podobnou dynamiku jde v trochu přenesené podobě vidět i v nedávno zrekonstruované nádražce v Lysé nad Labem.

Continue reading “Lysá nad Labem: Za co, pane Bože, za co?”

Momento Václavské náměstí: Žraločci ve vlahém salátu

Svině v bramboráku: PŘEČTI SI PRACOVNÍ MEJL, MÁME TAM LUXUSNÍ SPAM!
Vlahý salát: Jaký spam myslíš? Tu jídelnu na Václaváku?
Svině v bramboráku: JO! To jsou JLV, to je vlastně nádražka!
Vlahý salát: Nezajdem tam na oběd? Dnes mají žraloka v tomatové soli….
Svině v bramboráku: Ach tak, takže v kolik?

Continue reading “Momento Václavské náměstí: Žraločci ve vlahém salátu”

Dostihy a sázky!

Chtěla jsem začít velkolepými slovy, nápaditými metaforami a vymazlenými metavtipy. Přišlo mi to ale nakonec úplně zbytečné, proto přejděme rovnou k věci. Vágus.cz vydal tištěnou ročenku! (Vysvětlení pro mladší a alternativnější ročníky – to je něco jako zin.) Nejde o výběr toho nejlepšího z tohohle blogu, ale o 15 zcela nových, původních textů (plus jeden převzatý), které spojuje jedno téma – dostihy a sázky.

Continue reading “Dostihy a sázky!”