Nepomuk: Tady to fakt žije!

Při mých nepravidelných cestách z Budějovic do Plzně dostávám pravidelně žízeň už v Nepomuku. Nemůžou za to kupodivu v létě i v zimě rozpálené a staré koženkové vagony Českých drah, nýbrž nepomucká nádražka ve formě většího stánku hned vedle nádražní budovy, která bývá, nehledě na teplotu, vždy obsypána konzumenty asi jako soustava dřevěných budek v Brodku u Přerova.

Continue reading “Nepomuk: Tady to fakt žije!”

Prostějov: Sami s hromadou knedlí

„Co to sakra bylo? Zdálo se nám to snad? Copak se dneska už nedá věřit ani minipivovaru?“ I takováto hluboká moudra nás napadala, když jsme kráčeli plni podivných dojmů z prostějovského minipivovaru Ječmínek, podniku, který měl dle internetových soudů hřešit na jídle, zato měl však disponovat dobrým pivem. A ono to bylo přesně naopak.

Continue reading “Prostějov: Sami s hromadou knedlí”

Kojetín: Hypostazovaná dementóza v potravinové fólii

Jelikož je Čiva tvor toulavý, dostal se tentokrát za pomoci Českých Drah až do Kojetína, malého středomoravského městečka proslulého vysokou mírou nepřizpůsobivých spoluobčanů a také legendární nádražkou. Zatímco první kojetínský atribut nechal Čiva bez povšimnutí, ten druhý prostě prozkoumat musel.

Continue reading “Kojetín: Hypostazovaná dementóza v potravinové fólii”