„Není nutno“ jako příprava na každodenní šeď dospěláckého života

Na základce v družině jsme měli tři videokazety, které jely pořád dokola. Každý týden jedna. Nekonečný příběh, O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Tři veteráni. Rozuměj: Viděla jsem to mockrát. Ale Tři veterány, na rozdíl od Jasněnky, ševce, Bastiena, Atreje a Artexe, v lásce nemám. Proč?

Continue reading “„Není nutno“ jako příprava na každodenní šeď dospěláckého života”

Bažina bar, Otrokovice: Zde jsem člověkem!

„Odkud jedeš, šerife?“ vítá otrokovická Bažina osamělého pocestného již v sedm ráno. Jestliže přerovská nádražka funguje téměř nonstop, železniční stanice Otrokovice nabízí jiný unikát. Všechna restaurační zařízení na sebe svou otevírací dobou navazují tak, že zde člověk může strávit 24 hodin v lihu, aniž by se vzdálil od kolejiště. Ráno v pět začnete v nádražce neboli bufetu Express, nejpozději po zavíračce v 19:30 se přesunete o sto metrů dále do Mašinky, a až v 23:00 zavře i ta, přivítá vás o dalších sto metrů dál bar Bažina. A s náručí široce otevřenou: u vchodu se totiž píše, že otevírací doba se odvíjí „dle počtu osob“.

Continue reading “Bažina bar, Otrokovice: Zde jsem člověkem!”

Hrušovany nad Jevišovkou: Nazýváme věci pravými jmény

Ke Hrušovanům nad Jevišovkou mám speciální vztah, a to hned ze dvou důvodů. Pocházela odtud velká část mých spolužáků z gymplu. Ti pospolu dojížděli každý den do školy vlakem a vždycky zažívali velká dobrodružství (jednou je zfackoval průvodčí). Byli to ale strašní elitáři (snad posíleni silnou iniciací rukou průvodčího) a nikoho mezi sebe nepustili, což mi vadilo. Druhým důvodem je, že jsem jako dvanáctiletá viděla díl Kolotoče, kde Pavel Poulíček nechává hádat soutěžící název města. Ano, šlo právě o Hrušovany nad Jevišovkou, které od té doby považuji za nadřazené městečko, protože to dotáhly až do Kolotoče.

Continue reading “Hrušovany nad Jevišovkou: Nazýváme věci pravými jmény”

Test: Jak dobře znáte Záviše?

Songy znojemského minnesängera a čerstvého šedesátníka Záviše patří do zlaté pokladnice moravské hudby. Jistě již někdy lahodily vašemu sluchu. Proto neváhejte a otestujte si znalost jeho chytlavých melodií a rafinovaných textů v našem speciálním kvízu.

UPDATE: Test byl v listopadu 2020 aktualizován, neboť jsme do tajů Mistrových písní pronikli ještě hlouběji.

Continue reading “Test: Jak dobře znáte Záviše?”

Praha-Bubeneč: Dáma s jitrnicemi

U příležitosti dvouletého výročí od zrušení stanice Praha-Bubeneč odemykáme poslední text z již beznadějně rozebrané knihy Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’.

O domovské nádražce se píše těžko. NP a KZ sem chodí zapíjet radost i žal, organizovali tu s ostatními vágus blogery kulturní události, končilo i začalo tu mnoho večírků, které by mohli označit výrazem „legendární“, kdyby toto slovo už dávno neztratilo význam. NP sem dokonce chodí studovat. A když se s KZ rozhodl pro život ve společné domácnosti, trval na tom, aby jejich příbytek byl v docházkové vzdálenosti právě od bubenečské nádražky. Zkrátka NP s KZ odsud mají plno báječných i pitomých historek. Tahle je nejoblíbenější.

Continue reading “Praha-Bubeneč: Dáma s jitrnicemi”

Zátoň: Miluji Boubín a skleněné kříže

Od našeho výletu na Šumavu uplynulo již mnoho vody, nicméně naše vzpomínky jsou stále živé. Bylo to to léto, kdy se NP s KZ vypravili drandit na kole po Šumavě. A nebyli na to sami. Doporovázeli je MC Hydrocephalus s Lyd. Zrovna kvůli zátoňské nádražce to byla velká výhoda, že nás bylo tolik. Zátoň, byť je asi tak stejně velká jako pražská Výtoň, oplývá totiž hned dvěma nádražkami.

Continue reading “Zátoň: Miluji Boubín a skleněné kříže”