Trochu jsem dopředu tušil, že s nádražními restauračními zařízeními v Belgii to nebude podobná lahoda, na jakou jsem zvyklý z domovské železnice. Taky že správně – co jsem zatím spatřil a navštívil, mě příliš nezaujalo. Ani čekárny nenabídnou toho osobitého genia loci, který člověka přepadne v tuzemsku. Zářnou výjimku se mi ovšem poštěstilo navštívit v letitém městě Leuven (česky též Lovaň), kousek od Bruselu.
U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!
Na rozmachu sociálních sítí mě nejvíc baví to, že si můžu každou nádražku ještě před výletem trochu proklepnout. „Pivo hrozný, jídlo hrozný, zadní sál snad nemá žádné větrání, záchody hrozné,“ stálo v hodnocení hostivické restaurace U Kaštanu. A vidíte, přesto se mi zalíbila natolik, že v ní uspořádáme vágus fest.
Continue reading “U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!”
Modrá zahrada a Pulp Fiction, tentokráte brněnská
„Pivo! A něco rychlého k jídlu!“ vyhrkl jsem na výčepního, jenž se ukrýval pod převysokým regálem plným brambůrků. „Denní nabídku máme na tabuli,“ odtušil blonďatý hezoun a ledabyle pokynul směrem k východu.
Continue reading “Modrá zahrada a Pulp Fiction, tentokráte brněnská”
Moldava: Nebelovina v Krušných horách a svatý boj proti ČD
Expedice do moldavské nádražky se chystala dlouho. V podstatě jsme si představovali, že půjde o něco obdobného, jako je legendární expedice Kryštůfka Robina na severní točnu (viz Kapitolu 8). Minimálně světovou stranou a počasím by to odpovídalo – Moldava se nachází v lesích na severu Čech, na hranicích s Německem a intenzivní přeháňky trvaly už od pátečního večera, kdy jsme z Prahy vyrazili směr Ústí nad Labem.
Continue reading “Moldava: Nebelovina v Krušných horách a svatý boj proti ČD”
Středočeská drážní expedice, na jejímž konci čeká kotě zvané Tácek
Nádražní restaurace dokáží být silně návykovým fenoménem, trochu si tak představuji úzus heroinu. Proto jsme se svrbění našich drážních duší a absťák rozhodli zahnat organizovaným letním výletem, v rámci kterého jsme se nádražek měli nejlépe přesytit.
Continue reading “Středočeská drážní expedice, na jejímž konci čeká kotě zvané Tácek”
Plačící sirotci a čunkové oschlebíčky
… a taky vapřová pečeně, anglické dnídaně a vařenéklobsy. Ano, autentickou atmosféru Balkánu můžete nasát hned na pražském hlaváku po nástupu do rychlíku EC 273 Avala směr Bělehrad.
Mostar: Češka, Polska, Jugoslavija!
Do Mostaru jsme dorazili plni zářícího světla, kterým nás nabily desítky a stovky náboženských suvenýrů v Medžugorje. V roce 1981 tu Vicka, Jakov, Mirjana, Ivanka, Marija a Ivan měli vidění panenky Marie. Církev jim to sice neuznala, přesto v malé vesničce, která sestává de facto pouze z jedné dlouhé ulice, vyrostl křesťanský Disneyland.
Železná Ruda: Žádné holky, žádná hitparáda
Postavit přeshraniční trať a nádraží k tomu byl takový pěkný pangermánský nápad našeho císařpána a bavorského krále. Když pak jeden rozjel se svými národy světovou válku a druhý si nechal postavit úchylný zámek, zbláznil se a utonul v jezeře, nějaké nádraží pak ve srovnání s tím logicky zapadlo. A přitom si pozornost zaslouží, nachází se totiž přímo na čáře. No, přímo…
Continue reading “Železná Ruda: Žádné holky, žádná hitparáda”
Dolní Poustevna: Plánujte to na odpoledne
Nádražku v Dolní Poustevně jsem spatřil poprvé asi před 10 lety. Zvenku. Trosky nádraží kdesi v severních Čechách jsou děsivé samy o sobě. Pokud se v nich nachází jedna vybydlená místnost sloužící jako skládka a druhá vybydlená místnost sloužící jako hospoda, je to ještě silnější zážitek. Nenašel jsem tenkrát odvahu vstoupit…
Continue reading “Dolní Poustevna: Plánujte to na odpoledne”
Roztržená prdel k ježíšku
NP s KZ totiž dali do kupy knížku dvaadvaceti reportáží z nádražek z let 2010–2012. A vy ji strašně chcete!
Opravdová papírová kniha se totiž dá použít třeba jako krájecí prkénko a v nouzi i jako obkladový materiál na prkýnko záchodové. Protože jsme vágusové a máme hluboko do kapsy, somrujeme na vás elegantně přes Hithit, abychom tu nádheru mohli vydat. Tak šup šup, přispívejte, ať naši knížku můžete mít ještě letos pod stromečkem!