U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!

Na rozmachu sociálních sítí mě nejvíc baví to, že si můžu každou nádražku ještě před výletem trochu proklepnout. „Pivo hrozný, jídlo hrozný, zadní sál snad nemá žádné větrání, záchody hrozné,“ stálo v hodnocení hostivické restaurace U Kaštanu. A vidíte, přesto se mi zalíbila natolik, že v ní uspořádáme vágus fest.

Přiznejme si, že na každém šprochu pravdy trochu. Jen nevím, co dotyčný recenzent myslel tím jídlem. Hostivická nádražka je totiž pověstná tím, že žádné nenabízí. Když jsem do ní zavítal poprvé, bylo horké červnové nedělní odpoledne, na nádraží klimbali dva bezdomovci s posunovačem dospávajícím včerejší zábavu a v hospodě měli na výběr z brambůrků, tatranek a fidorek. Má druhá návštěva proběhla v lednu a v nádražce nebyli ani hosté, ani nic k snědku.

Abychom byli úplně vědecky přesní, restaurace U Kaštanu je až nádražkou třetí kategorie – tedy tou, kterou uvidíte, když vyjdete ze stanice a trochu se rozhlédnete. Nebylo to tak ale vždy. Nádraží v Hostivici funguje už od roku 1862 a echtovní nádražní restaurace první kategorie tu byla. Vznikla v roce 1934 na místě bývalé čekárny pro druhou třídu, ale někdy ve druhé půlce století postupně zmizela.

Ono to ale stejně zas tak nevadí. Restaurace U Kaštanu není až tak daleko. Navíc se může pochlubit obrovským sálem, který přímo láká k nepravostem – prý jedním ze dvou v Hostivici, kde se dají pořádat koncerty. K tomu kulečník, šipky i fotbálek, co víc si přát? A že hospoda jako taková není zrovna dvakrát útulná? No a co. Když je v létě vedro, můžete sedět ve stínu na zahrádce. A když v zimě udeří mrazy, u kamen je najednou docela dobře. Navíc jeden ze štamgastů vypadá jako bollywoodský kriminálník Saňdžaj Datt, takže vybraná společnost. Ale hlavně: je to teprve druhá nám známá nádražka po Okříškách, v níž visí na zdech paroží!

One Reply to “U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!”

  1. Když jsem byl v hostivický “nádražce” U Kaštanu letos v lednu, byla k snědku jenom sekaná. I když je pravda, že jsem tam byl kolem poledne. Jednotlivý plátky vypadaly trochu jako podrážky a po vnějším obvodu byly docela dost obalený kmínem. Chleba trochu okoralý, zato pořádná kaluž hořčice a kečupu. Sníst se to dalo. To, že mi to moc nešmakovalo, jsem přikládal hlavně tomu, že nemám rád kmín. Ale znovu už bych si to vážně nedal. Kofolu mají dobrou. A štamgasty přímo luxusní.

Comments are closed.