Sušice: Když jde bílý Bobr spát

Kdo se bojí do Sušice kvůli sušáku, bojí se zcela zbytečně, protože v Sušici, a to je statisticky dokázáno, není nádražek o nic míň než kdekoli jinde. Ta místní je umístěna v likusáku vedle nádražní budovy a nese název Rychlé občerstvení Billyho Bobba, který jsme však ochotně změnili na Billyho Bobra.

Billyho jsme navštívili při naší pošumavské expedici v únoru a bylo to setkání příjemné. K tanci i poslechu hráli Orlíci a srdce pravověrných kryptonacistů se jen tetelilo blahem. Stejně tak se tetelí i vaše peněženka při pohledu na nabídku jídel. Trávicí trakt už je nadšen méně a váš dietolog by z ní rovnou zešedivěl. Do menu by totiž mohlo být místo všech pokrmů vepsáno jen heslo: “máme friťák”.

Na čepu zde mají 13° polotmavý ležák Klostermann. Zahučel do nás jako emigrant do močálu a kromě příjemných pocitů v nás probudil i nával zvídavosti takřka dětinské. “Jak je to možné, že jim z pípy teče rovnou řezané pivo?” ptali jsme se překvapeně. Před důkladnějším průzkumem nás však zachránila posádka kytovčího vozu, která nás z hospody vytáhla skoro násilím. Ještě že tak. Jakákoli delší expozice v této nálevně totiž v našem podání zaváněla nebetyčným průserem.

Atmosféra: * * * * * nebo taky nic, záleží na tom, jak vážně berete Orlíky

Obsluha: * * * *

Pivo: * * * * *

Jídlo: * *

Hajzlíky: nehodnoceny