Tady ve městě je vánice zbarvená rudě. Světlo lamp učiní z bílé tmy oranžový příliv. Nevím, jak se to děje. Najednou je světlo jako ve dne a v zahradě je vidět každá větévka a každé stéblo. Dokud nezapadá sněhem na věky. Až do tání… (Jako malá jsem zahrabala do sněhu gumovýho medvídka, na jaře jsem ho pak našla v trávě.)
Obraz za oknem mě naplňuje nadšením. Odstín nebe přeskakuje od žluté po purpurovou. Tisíce vloček tančí každou vteřinu v jiném rytmu a tvoří krásu, až to bolí. Zvlášť když se vám k tomu podaří pustit správnou desku. A tak když venku zuří vánice a orkán, ze všeho nejvíc má člověk chuť buď vyběhnout ven a běžet s větrem jako šílenec nebo… no však víte co…
Jenom mi tu moji krásnou černou hodinku uprostřed noci kazí pomyšlení, že zatímco já sleduju živly v extázi z postele, jenom v tomhle městě jsou bez domova tisíce lidí. Kam asi v tuhle chvíli jdou, co dělá člověk na ulici v podobné situaci? Doufá, že ho nevyhodí z tramvaje? Schová se pod mostem nebo v kanále nebo když má štěstí tak někde na azylu? A už tu někde stojí sakra ty stany??? Radši nechci myslet na to, pro kolik lidí může být tahle zima poslední.
Možná se to nezdá, ale každý má možnost udělat aspoň něco málo. Tady je pár odkazů na nejrůznější organizace starající se o bezdomovce/bezdomovkyně a lidi v krizové situaci. Existuje spousta způsobů, jak je podpořit.
FOOD NOT BOMBS
CHARITA ČR
JAKO DOMA
MALTÉZSKÁ POMOC
NADĚJE
NOVÝ PROSTOR
PRAGULIC
ŠANCE
V pondělí 9. prosince se také koná manifestace Důstojný domov pro všechny pořádaná Platformou pro sociální bydlení a Domem Agapé (od 17:00 před Hlavním nádražím). Budou projevy, koncerty i divadlo, tak přijďte!
První vánice letos trvala možná dvacet minut. Pak se mraky roztrhaly a rychle táhly dál. Nad nimi prosvítala obloha ne černá jako obvykle, ale temně modrá. A byla krásná. Pokud jste měli to štěstí pozorovat ji z tepla domova…