Jsme na konci roku. Nejhektičtější období a taky nejpokrytečtější, kdy se nám podsouvá, že pohoda je ta nejdůležitější hodnota. Od nás ale určitě nikdo neočekává, že půjdeme s davem, rozhodli jsme se proto vyrazit do útoku proti všudypřítomnému kýči, pohodičce, „dobrotě“ a „lásce“ a vybrali pro vás naopak to nejtemnější, na co jsme si vzpomněli. Uvědomujeme si totiž, že právě v tomhle čase se v nás začínají ozývat úplně jiné věci.
Samota, vzpomínky a pocity, zasuté a černější než tma. Všechno, co nás děsí a na co se marně snažíme zapomenout a vytěsnit běžným sociálním životem a/nebo usilovnou prací. Nejistota a strach, které v sobě nosíme a celý život se s tím musíme vypořádávat. Stejně jako se světem, co nás obklopuje a který rozhodně nění procházka růžovou zahradou. Není divu, že někdy nejlepší cestou jak udržet na uzdě odvrácenou stranu svého já, je kontrovat ještě větší hrůzou a zvráceností…
Násedující kulturní tipy splňují výše napsané víc než vrchovatě.
Výstava týdne
MIKE DIANA V DIVUSU
Citujeme: „V Dianově světě, podobně jako v Kafkově, jsou hlavní hrdinové oběťmi absurdních a často záhadných sil, jež jsou mimo jejich i naše chápání. Mučivé životní cesty Dianových postav nemají žádné happy-endy, hrdinové jsou v první i poslední řadě obětmi jeho děsivých a neměnných vesmírů. (…) V tomoto světě neexistuje žádná upřímnost nebo čest. Místo toho patří vše ke konstrukci, která mísí spravedlnost a barbarství ve stejné míře – ani jedno z nich však nemůže zvítězit. (…) Neoliberální společnost je podle jeho názoru přesně tak perverzní, jak se konzervativní média snaží vykreslit morální úpadek těch, co do ní nepatří.“
Komiks týdne
CHARLES BURNS
Charles Burns si získal naše srdce už svým geniálním dílem Černá díra. Na první pohled horor, ve skutečnosti spíš melancholický příběh, který vyvolá dobře známe (a rádoby zapomenuté) pocity a vzpomínky na pubertální léta. Děsivá znetvoření jako dokonalá metafora všeho, co jsme tehdy prožívali…
Burns naštěstí nezahálí a na světlo boží, nebo spíš do temnoty satanovy, přivedl další dílo X’ed Out a následně 2. díl The Hive (pro nás je objevil Matouš). Hlavní hrdinové jsou tu o pár let starší, ale opět čekejte dokonale výtvarně zpracované noční můry, temné vzpomínky, balancování na hraně tragédie… tentokrát ovšem netušíme jaké. Rozuzlení možná čeká ve 3. díle, ale kdo to má do podzimu vydržet?! Každopádně vězte, že ačkoli jste se možná konečně vyrovnali se svými pubertálními traumaty, neznamená to, že jste se vyrovnali sami se sebou…
Film týdne
BLACK HOLE
Krátký film Ruperta Sanderse právě na motivy Černé díry vypadá víc než slibně (škoda že celý projekt zatím skončil u ledu). Pouhých jedenáct minut dokázalo skvěle vystihnout atmosféru zvrácenosti a zrůdnosti, která ale neodolatelně přitahuje a nemůžete ji dostat z hlavy. Jako film který se vám znovu a znovu převijí před očima, i když byste ho chtěli nastokrát zastavit.
Hra týdne
SPÁLENÁ PLÁŇ
Čro Vltava, 28. 12.
„Všechny barvy zvukové hrůzy. Monstruální blekotání, scatování z kosmu, české dunění, klopotavé rytmy. Rozhlasová pocta H. P. Lovecraftovi.“ Víc si snad ani přát nemůžeme… (a děkuji, že se premiéra odehraje na mé narozeniny, lepší dárek bych si nevymyslela).
Song týdne
H. P. LOVERCRAFT HISTORICAL SOCIETY CHRISTMAS PLAYLIST
A nakonec si dáme pěknou písničku. Nebo celý vánoční playlist! Až se vám začnou z betlémku drát ven chapadýlka, budou to teprve ty správné Vánoce. Ctulhu s vámi. I s tebou!