Pivnice Cyrilka, Mikulov

Mikulov je město tak krásné, až to hraničí s kýčem. Ke zdejší nádražce jsme se dostali špalírem sádrových trpaslíků a koloušků, z čehož měla KZ kromobyčejnou radost, a kolem kiosku Čtyřlístek, což zase nenechalo chladným NPho. Zdejší pochutiny si však disciplinovaně odřekl, neboť byl odhodlán poskytnout pro vágus.cz kvalitní reportáž i po kulinářské stránce. Jaké však bylo jeho zklamání…

Pivnice Cyrilka má výběr pouze z tyčinek, brambůrků a oplatků, které jsou navíc importované z Rakouska. Mikulovský nádražní podnik vzdává svým názvem hold slovanskému věrozvěstu, svým prostředím spíš zvěrozvěstu. Osazenstvo tvořil mimo jiné pán s čerstvou jizvou přes celé čelo, který se tázal vyhublého výčepního, zda má v hospodě nějaký dluh. Zdejší mužové mají zkrátka smyl pro fair play. Není divu, když se tentýž nápis skví nad vchodem do místnosti s forbesem. Ani výzdoba výčepu není odfláknutá. Visí zde dobová plechová reklama na ZONku a krokodýl, rovněž plechový. A samozřejmě televize, kde zrovna vysílali motorkářské závody zaníceně komentované odbornicí na slovo vzatou – Petrou Černockou. I díky ní byla atmosféra vevnitř téměř filmová. Venku to naopak vypadá jako v útulku pro psy. Je tu beton, vlhko, v rozích nachcáno a všude se válejí plechovky od psího žrádla. Hajzlíky by byly bývaly vcelku průměrné, nebýt papundeklových dveří s nápisem TY PIČO SLOVENSKÁ. Za povšimnutí stojí i záchodové okénko, jež bylo natolik mastné, že na něm nedržela ani naše vágus nálepka. Je nevidět, že v nádražkách opravdu plyne čas úplně jinak.

atmosféra: * * * * (hvězdička dolů, neboť chybí výhled na Svatý Kopeček)

obsluha: * * (hvězdička dolů za to, že výčepní svým zjevem leká dámy)

pivo: * * * (hvězdička navíc je za ZONku, neboť podnik podporuje regionální ekonomiku)

jídlo: * (hvězdička dolů za to, že podnik podporuje regionální rakouskou ekonomiku)

hajzlíky: * * * * (všechny hvězdičky za to, že zde byla skutečná mísa a nikoli pouze plechovka od psího žrádla)

6 Replies to “Pivnice Cyrilka, Mikulov”

  1. v pondeli jsem potkal invencniho tajemnika FK Etjud Roberta Bogse, jak si jede na kole Stromovkou a v kosi nosice sveho araba mel 60ks proslych barevnych diapozitivnich, a ze jde delat cross, tak jsem si to sinul na svych terenich koleckovych bezkach dal a v duchu si rikal, kdo ze tu tady dela vetsi kros, ja nebo on? Rikam, setkani s Bogsem NUTNE!

Comments are closed.