Malý košer cestovatel
Nejlepší mužské vlastnosti
Před našimi sportovci z Modety Jihlava bledne závistí nejen celá základní jedenáctka Sampdorie, ale i módní policie…
Díra je nejlepší krejčík!
Vágus módní policie opět zasahuje. Když vyrazíte na hory do Rakouska, vemte si s sebou nejen placatici, ale i šitíčko…
Vědcův až příliš ležéní outfit hodnotí Betla:
Nevím, nevím, co si s tímto modelem počít. Kalhoty chválím. Promyšlená práce s detaily jim dodává ten správný vágus šmrnc aneb: díra je nejlepší krejčík! Můžeme ovšem vésti debatu, zda toto umístění není již poněkud klišé… Kladně rovněž hodnotím výběr modela – profesionál každým coulem…
Co ovšem nemohu přenést přes srdce, je mikina a ostatní doplňky. Je opravdu nutné uchylovat se k možná kvalitním, ale tak nudným, bezkrevným, tuctovým a fádním “outdoor” výrobkům, když lze najít tolik krásných uválených mikin, pletených svetrů po dědovi, poctivých pracovních rukavic… A to nemluvím o takových bonboncích jako například o vaťáku!
Za tento nedostatek mohu ohodnotit maximálně na 50 %.
Motoskijöring pro chudé
Vágus.cz poctivě plní své poslání být nezávislým informačním servisem pro všechna podivná individua. Seznámí vás s těmi nejžhavějšími kulturními tipy, stejně jako s klasiky hudby, literatury či filmu. Dozvíte se o těch nejvybranějších restauračních zařízeních a nakonec vám poradí i s módou či mezilidskými vztahy. A přesto – nechybí vám tady něco?
Koncert roku? Ne, koncert století!
“To si snad děláte prdel!?” pronesl nešťastný zvukař a málem se rozbrečel. Pravda, s rozplácnutým mikrofonem, který jen tak tak přežil střet s vysokým čelem nahého zpěváka, už asi moc parády neudělá.
“On se normálně nesvlíká. To jenom když je opravdu povedený koncert,” kroutí hlavou rozčarovaný kytarista. Vystoupení Phoenix II na hradecké Flošně tuto podmínku splňovalo.
Adekvátní výrazivo došlo dokonce i redaktorce naší módní policie. “RESPEKT! Nic víc se k tomuhle říct nedá!” těžko hledá slova jinak protřelá specialistka na trendy. “Učte se!” radí alespoň čtenářům na závěr.
A my dodáváme, že další příležitost vyslechnout si trochu kvalitního politického heavy metalu budete mít už ve středu 23. září na 007. Copak si na nás pan Banán asi přichystá tentokrát?
Držte si zmijovky – lifestyle magazín pro váguse je tady!
Stojíme na zpocenejch schodech v Roxy. Koncert pryč, piva v žaludku.
Tahám Jiřího za rukáv: „Podívej támhle na ten plakát. S tim prásátkem. Ten je krásnej!“
Na zdi visí nenápadný černobílý obrázek s obří hlavou vietnamského vepříka a nápisem: Vice! Party jako prase! (nebo tak nějak).
„Na co to je?“ ptám se dredatého vševěda.
Continue reading “Držte si zmijovky – lifestyle magazín pro váguse je tady!”
PROBUĎTE SE!
Když na loňským Free Dimu rozčísly poklidný letní podvečer sirény a další těžko popsatelný zvuky, asi jsem nebyla jediná, komu spadla čelist. Duo GRRZZZ, vařící něco jako industrial/techno punk, naživo docela rychle uhrane. A to nejenom energií s jakou řežou do keyboardu a kytary a silou svých francouzských hlasivek, ale i svojí vizáží a pódiovou performancí.
Geniální mozky Lennyho a Carla ve zpěvákovi a kytaristovi ihned odhalily Freddyho Kruegera, což emoční dopad vystoupení GRRZZZ ještě znásobilo. Škoda, že si s námi následně nikdo nechtěl zahrát hru „Utíkejme před Freddym!“ – na FDF se chovají vždycky všichni hrozně seriózně. Tak jsme si s Carlem zase museli hrát sami…
Pokud ale budete mít po středečním tanečku v MeetFactory chuť na něco temnějšího, můžeme si s Freddym hrát na schovávanou ve čtvrtek (4.) na Miladě. Vzhledem k tomu, že se tam objeví i divadlo Avant La Mort tvořící svá vystoupení právě na hudbu GRRZZZ, očekávám hodně hutnou noční můru. Záleží na odolnosti každého, za jak dlouho bude volat: „Wake me up!“
A ještě jeden úplně čerstvý kousek z východu:
Betla aka Lenny
P. S.: http://grrzzz.org …And, by the way, our new record “Polizei” has raised from hell haha…………………………. ŠPUNTY S SEBOU!
Vyznání
Uspokojit mladé děvče je těžké. Moc těžké. Kupříkladu já vášnivě miluji tanec, ale většina koncertů v mém okolí, kterých jsem nucena se účastnit a které pořádají kdovíjaká nemehla, je v tomto směru naprosto neperspektivní. Rádoby kapely produkují něco, při čem se dá maximálně kývat do „rytmu“, v lepším případě pohazovat hlavou. A to nemluvím o situacích, kdy pochybní jedinci do sebe začnou pod pódiem narážet či dokonce kopat. Vrcholem pak bývá, když se nějaká individua (s železnou pravidelností to bývají ta největší a nejtlustší) rozhodnou vyšplhat na jeviště a vrhat se mezi nás, procítěně vnímající posluchače.
Jak ráda bych si aspoň občas vesele a hravě zatančila, rozvlnila boky, hodila na parketu pár otoček a sofistikovaných krůčků…
Další mou vášní jsou texty. Hlavně ty ze života. Prostě ráda poslouchám písničky o tom, co trápí každého z nás. Intelektuální hříčky či ukřičeny protesty – to není nic pro mě. Nebojím se přiznat, že největším básníkem dnešní doby je pro mě Slávek Dolejší (pochází od Mladé Boleslavi jako moje prababička). Takže když jsem se dozvěděla o jeho koncertu v Chapeau (7. května, prosím), neváhala jsem ani minutu (vysvětlení, proč je Květoslav idolem každé slušné dívky, podám snad někdy příště…).
Nu a jen tak ze zvědavosti jsem jukla i na Slávkův doprovod. A to byla láska na první poslech i pohled! Již při prvních tónech mi bylo jasné, že to je to, co hledám. Chytlavé taneční rytmy lehce pulzující jako vánek a zároveň tak důrazné, jak mají činy pravého muže být. Slunečná rozjásanost se střídá s chvilkami melancholie – tak jako ve skutečném životě. A k tomu všemu i pěkné, lidské (ba snad až humanistické) texty – kdo z nás neměl někdy v životě nouzi, nezatoužil po nějakém tom penízku, domácí pohodě s dobrým jídlem… a hlavně a především po lásce…
A ještě je ke všemu je ten Grampall Jookabox pěkný štramák. Vezměte si z něho příklad! Tomu říkám opravdová móda, styl a nápaditost! Zatímco vás člověk vidí na koncertech věčně v tom samém opraném triku vaší oblíbené kapely a vytahaných kalhotách (v zimě povětšinou vytáhnete obnošenou mikinu). Ti bystřejší z vás svá dvě trička aspoň občas prostřídají, ale ruku na srdce – může se něco takového rovnat vzhledu tohoto pána…? Kdo se má na vás těch koncertech pořád dívat?! Co?
A ke všemu fakt sexy tancuje. Doufám, že si ve čtvrtek zatancujeme spolu…
MÓDNÍ POLICIE – Malý teoretický úvod
No dobrá. Když už sis si našel tyhle stránky, budu věřit, že tě to fakt zajímá. Takže pokud chceš obětovat celej svůj život vágusení, tak sis kliknul na správnej odkaz. Ale varuju tě rovnou: jestli ti jde jenom o nějakou rádoby drsnou imidž, tak to se rovnou otoč na židličce a odjeď třeba do indielabels.
Víš, bejt vágus je hrozně těžký. Je to nekonečná cesta a správnej vágus si vždycky volí cestu nejtěžší. Pokud si myslíš, že si oblíkneš drahý trendy hadry, co vypadaj jako z popelnice, ostentativně si koupíš lahváče, aby to teda jako vypadalo, a pak se pudeš nacpat popcornem do multiplexu… no tak to už ti ani knjaz nepomůže!
Vágus, to není jenom životní styl. Je to víra! Vágus musíš bejt celým svým srdcem! A jediný co jako vágus musíš uznávat, je knjaz Miloš a svobodnej duch. Na tom, co máš na sobě, skoro nesejde. Ale jenom SKORO! Protože s mantrou o svobodnym duchu by se nám sem moh vecpat taky každej, že jo. A to my rozhodně nechceme – všechny pozéry sukovičkou pěkně vymlátíme. O něčem tak tvrdym, jako budou údery naší módní letky, se ti nikdy ani nezdálo!
Ale abychom nebyli jenom tak zlí – když do toho půjdeš doopravdy, tak my budem stát za tebou. Život je boj a jednou koulí nenastříkáš, tak se připrav, že jako vágusovi ti bude každej druhej srát na hlavu. A proto tuhle rubriku chystáme taky tak trochu jako módní poradnu pro statečný a statečné. Zůstaňte s námi, první praktické ukázky obstaráme brzo…
Vágus s tebou!
P. S.: Přijde ti divný mluvit o svobodnym duchu a přitom někoho stíhat za to, co nosí? Ve vágusácký společnosti snad není místo pro nějaký škatulkování, ne?! Jo, máš naprostou pravdu. Ale my jsme kurvy a hrozně nás to baví!!!