„Proč chcete 5 korun za použití umyvadla?“ podivoval jsem se nad zvláštní praktikou veřejných záchodků na havlíčkobrodském nádraží. „Protože v bufetě nejsou záchody, tak si k nám lidi po jídle chodí umývat ruce!“ odvětila suverénně hajzlbába. Na to se nedalo říct už nic. Leda změnit téma. „A jak dlouho je vlastně zavřená nádražka?“ zkusil jsem to tedy ještě.
Kuchyňská deska
S Kittchenem si máme pořád o čem povídat. Asi proto je tohle náš třetí rozhovor. Kdo Kittchena neznáte, na ulici ho nepoznáte. Na svoje koncerty nosí chlebíčky a masku. Vydal už dvě alba. MENU a po pořádném dlabanci i remixový DEZERT. Obě jsou na netu volně ke stažení, a MENU si navíc můžete koupit na staré dobré vinylové desce.
Poznej svoje město 16: Stánek nikoli podbabský
Minulé kolo bylo opět velmi jednoduché. Nevíme, kolik z vás centrum výběru výpalného za ochranu cestujících MHD bez platných cestovních dokladů skutečně navštívilo, nicméně budovu v ulici Na Bojišti bez problémů poznalo osm soutěžících. Kolikpak uhádne teď?
Continue reading “Poznej svoje město 16: Stánek nikoli podbabský”
Yo Yo! Ať začne lynč!
Těžká doba. Zahraniční rubriky českých médií se trumfují v neuvěřitelných zkazkách o případech znásilnění v Indii a internetová lůza se nestačí divit, co tam k tomu ty “lidi” vede. To v Indii už jsou mnohem dál. Rovnou si našli viníka.
Poznej svoje město 15: C, D, E, F, G, A, H, C
Minulou záhadu, kterou byl zadní trakt domu v Husitské 35 viditelný z cyklostezky pod Vítkovem, jste správně rozluštili čtyři; kniha Dědeček na scestí připadla Žabákovi. A dnešní datum (i počasí) vyloženě svádí k tomu, abychom si na páteční podvečer dali zase jedno kolo naší poznávací soutěže.
Continue reading “Poznej svoje město 15: C, D, E, F, G, A, H, C”
Vágusí rok 2012
Konec světa nenastal, tak bychom si mohli zrekapitulovat předešlý rok. Takže jaké superlativy se nám na našem webu za posledních dvanáct měsíců sešly?
Nikdy se nepokoušejte nic fotografovat!
Když jsme vymysleli, že vydáme sborník o analogu, bylo nám okamžitě jasné, kdo se stane obětí našeho hlavního rozhovoru. Robert Bogs. Milovník starých obleků, bicyklů a především fotoaparátů. Umělec, který už má na svém kontě desetitisíce snímků a všechny na analog. Povídali jsme si v hospodě na Urale nedaleko jeho bydliště. Od něj se ostatně Robert vzdaluje jen málokdy. Drtivou většinu svých motivů totiž hledá a nalézá v Praze.
Hnus, hipsteři a nesnesitelná lehkost Holgy
NP se zvedl od svého rozebraného vintage bicyklu, vyexoval flašku berlínské ekolimonády a nařídil mi psát o tom, proč hipsteři tak milují rozmazané analogové fotky. Nasadil jsem tedy brýle s tlustou obroučkou, uvařil fairtrade kafe, pustil si kanadský indiepop a dal se do toho.
Continue reading “Hnus, hipsteři a nesnesitelná lehkost Holgy”
Glitche, errory a připálené tousty
aneb poetika selhávání v analogovém a digitálním vesmíru
Analog versus digitál, souboj titánů a odvěké téma řady technologických diskurzů. Odvěké alespoň optikou člověka, který se zrodil do převážně sluníčkového světa formujícího se kyberprostoru na přelomu 80. a 90. let, jenž důrazně odděloval staré analogové a nové a lepší – digitální. Víme toho spoustu o tom, jak oba signály fungují, ale daleko větší zábava je zabývat se tím, jak nefungují, tedy jakým způsobem a jak „krásně“ (esteticky) selhávají. Vždyť chybování je přirozená věc a mnohdy o nás prozradí daleko víc než situace, kdy jde všechno podle plánu.
Proč analog? Protože ne katalog!
Jestli to ještě nevíte, vydali jsme ročenku. Anebo sborník, chcete-li. Tématem je analog, má 28 stran, je celý psaný na stroji a rozmnožený xeroxem. A všechny nás překvapilo, jak dobře vypadá.