Minulé kolo bylo asi opravdu těžké. Kapra na fasádě hotelu Elysée na Václaváku správně identifikoval pouze Žabák. Abychom vás trochu vyhecovali, tak na to tentokrát půjdeme jinak a vyhlašujeme soutěž o ceny.
Svůj k svému
Městská knihovna v Praze skrývá mnohé literární klenoty…
Fotbal a móda 1: V tisku i v tlači
Nad sérií článků o fotbalu a módě jsem uvažoval už někdy od března. Myšlenka však ve mně definitivně uzrála až při pohledu na vývoj letošního mistrovství Evropy. Devadesátá léta jsou totiž zpátky v celé své otřesnosti. Na hru českého týmu se dá dívat jen za neustálého proplachování očí borovou vodou a výrobci fotbalových dresů si pletou trička s bankovkami. Je to tak, vodotisky se vracejí s plnou parádou.
Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive
„Dobrá nádražka ještě žije,“ spokojeně vzdychala KZ, zatímco se jí v lehce zvlhlých očích zrcadlila betonová miniatura hradu Karlštejna.
Do Zadní Třebaně jsme přijeli na kole a schvácení. Přestava, že musíme navíc vláčet kola přes koleje nebo po schodech dolů do podchodu a po schodech nahoru, nás také příliš nerajcovala. Nicméně v tu chvíli se na druhé straně kolejiště zaleskla perla. Celou cestu na Karlštejn jsme si totiž přáli potkat útulnou nádražní restauraci s roztomilou zahrádkou a miniaturou Karlštejna. A tu byla! V celé své kráse se před námi zjevil Hostinec Mašinka!
Continue reading “Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive”
Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!
Luxemburgová: Karle, s revolucí je to bledý. Soudruzi se málo angažují a všichni jen vysedávají na Mimibazaru, o Zpovědnici ani nemluvě. Myslím, že za to může náš zatuchlý hudební repertoár, který nutně potřebuje oživit.
Internacionálu v podání jazzového bigbandu jsem zavrhla jako málo progresivní, ale zaujal mě tenhle cover od kapely Soul Flower Mononoke Summit. Zní to trochu jako japonský revival Šlapeťáků, ale bere mě ta lidovost a skvělý potenciál pro doprovod pouličních průvodů. Myslíš, že tím dokážeme pozvednout masy?
Continue reading “Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!”
Poznej svoje město 8: Inkognito jako vždycky
Minulé kolo bylo svým způsobem přelomové – objevila se nám v něm první špatná odpověď. Dalších osm z vás však správně poznalo, že na fotce je kinetická plastika Dálky od Jiřího Nováka na pražském sídlišti Novodvorská. Čtenář Tom nás kromě toho upozornil na další zajímavost: s dílem tohoto umělce jsme se v naší soutěži setkali již podruhé. Což by vlastně mohla být hezká doplňující otázka. Ale teď už pojďme k té hlavní.
Continue reading “Poznej svoje město 8: Inkognito jako vždycky”
Hotel Karlštejn: nic moc, tak radši píšeme o psích penisech
Do karlštejnské nádražky jsme šli především proto, že jsme doufali, že v zahrádce před staniční budovou najdeme miniaturu hradu Karlštejna. Tak jak to má v každé správné drážní zahrádce být. Nenašli jsme však ani miniaturu Karlštejna, ani otevřenou nádražku.
Continue reading “Hotel Karlštejn: nic moc, tak radši píšeme o psích penisech”
Haridvár: marketingový zázrak indické nádražní gastronomie
Posvátné severoindické město patří k místům, kde člověk musí povinně zrecenzovat nádražku, i kdyby tam žádná nebyla. Zdejší nádraží totiž oplývá pozoruhodným geniem loci – přesněji řečeno pozoruhodnou bustou boha Šivy. Ta je vyvedená jako fontána, takže podle hinduistické tradice, kdy se uctívá Šivův falus poléváním vodou, se v tomto případě Šiva vlastně stává sám sobě svým čůrákem. Nádražka je tu ovšem taky. A její název Take Away Facility, Refreshment Room napovídá, že bude jistě podobně zajímavá jako socha místního Krakonoše.
Continue reading “Haridvár: marketingový zázrak indické nádražní gastronomie”
Poznej svoje město 7: Krásu najdeš v chromu
Vstup do areálu kláštera minoritů v Jakubské ulici jste uhodli pouze tři. Proto ukončujeme vaše trápení, krátíme týdenní interval a novou fotku opět představuje zd. Prý to tentokrát bude brnkačka.
Continue reading “Poznej svoje město 7: Krásu najdeš v chromu”
Poznej svoje město 6: A co Jan Tleskač?
Tohle jsme opravdu nečekali. Fontánu v atriu stanice metra Vltavská od Miroslava Hudečka jste poznali slovy tři. Jako první správně odpověděl Jan, a proto pokládá další otázku.