„Není nutno“ jako příprava na každodenní šeď dospěláckého života

Na základce v družině jsme měli tři videokazety, které jely pořád dokola. Každý týden jedna. Nekonečný příběh, O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Tři veteráni. Rozuměj: Viděla jsem to mockrát. Ale Tři veterány, na rozdíl od Jasněnky, ševce, Bastiena, Atreje a Artexe, v lásce nemám. Proč?

Continue reading “„Není nutno“ jako příprava na každodenní šeď dospěláckého života”

Hrušovany nad Jevišovkou: Nazýváme věci pravými jmény

Ke Hrušovanům nad Jevišovkou mám speciální vztah, a to hned ze dvou důvodů. Pocházela odtud velká část mých spolužáků z gymplu. Ti pospolu dojížděli každý den do školy vlakem a vždycky zažívali velká dobrodružství (jednou je zfackoval průvodčí). Byli to ale strašní elitáři (snad posíleni silnou iniciací rukou průvodčího) a nikoho mezi sebe nepustili, což mi vadilo. Druhým důvodem je, že jsem jako dvanáctiletá viděla díl Kolotoče, kde Pavel Poulíček nechává hádat soutěžící název města. Ano, šlo právě o Hrušovany nad Jevišovkou, které od té doby považuji za nadřazené městečko, protože to dotáhly až do Kolotoče.

Continue reading “Hrušovany nad Jevišovkou: Nazýváme věci pravými jmény”

Test: Jak dobře znáte Záviše?

Songy znojemského minnesängera a čerstvého šedesátníka Záviše patří do zlaté pokladnice moravské hudby. Jistě již někdy lahodily vašemu sluchu. Proto neváhejte a otestujte si znalost jeho chytlavých melodií a rafinovaných textů v našem speciálním kvízu.

UPDATE: Test byl v listopadu 2020 aktualizován, neboť jsme do tajů Mistrových písní pronikli ještě hlouběji.

Continue reading “Test: Jak dobře znáte Záviše?”

Praha-Bubeneč: Dáma s jitrnicemi

U příležitosti dvouletého výročí od zrušení stanice Praha-Bubeneč odemykáme poslední text z již beznadějně rozebrané knihy Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’.

O domovské nádražce se píše těžko. NP a KZ sem chodí zapíjet radost i žal, organizovali tu s ostatními vágus blogery kulturní události, končilo i začalo tu mnoho večírků, které by mohli označit výrazem „legendární“, kdyby toto slovo už dávno neztratilo význam. NP sem dokonce chodí studovat. A když se s KZ rozhodl pro život ve společné domácnosti, trval na tom, aby jejich příbytek byl v docházkové vzdálenosti právě od bubenečské nádražky. Zkrátka NP s KZ odsud mají plno báječných i pitomých historek. Tahle je nejoblíbenější.

Continue reading “Praha-Bubeneč: Dáma s jitrnicemi”

Zátoň: Miluji Boubín a skleněné kříže

Od našeho výletu na Šumavu uplynulo již mnoho vody, nicméně naše vzpomínky jsou stále živé. Bylo to to léto, kdy se NP s KZ vypravili drandit na kole po Šumavě. A nebyli na to sami. Doporovázeli je MC Hydrocephalus s Lyd. Zrovna kvůli zátoňské nádražce to byla velká výhoda, že nás bylo tolik. Zátoň, byť je asi tak stejně velká jako pražská Výtoň, oplývá totiž hned dvěma nádražkami.

Continue reading “Zátoň: Miluji Boubín a skleněné kříže”

Mostar: Češka, Polska, Jugoslavija!

Do Mostaru jsme dorazili plni zářícího světla, kterým nás nabily desítky a stovky náboženských suvenýrů v Medžugorje. V roce 1981 tu Vicka, Jakov, Mirjana, Ivanka, Marija a Ivan měli vidění panenky Marie. Církev jim to sice neuznala, přesto v malé vesničce, která sestává de facto pouze z jedné dlouhé ulice, vyrostl křesťanský Disneyland.

Continue reading “Mostar: Češka, Polska, Jugoslavija!”