“Jsem majitel bytu a vy koukejte do deseti minut vypadnout!” ozvalo se mi nad hlavou dnes v sedm ráno. A co z toho plyne za ponaučení? Že u Pidinsova dědy už cestou z hospody přespávat nebudu.
Šíří se to jako nějaká choroba. A ještě k tomu s úplně kokotským jménem. Kománková už asi chuděra chytá Dědkovy manýry, když je schopná takové zhovadilosti věnovat v Reflexu celé tři stránky. A copak že to tu vlastně tentokrát máme?
Kladno
Kladno, to je to město, a zdejší nádražka má tím pádem svoje kouzlo i kolem deváté ranní v poslední adventní neděli.
Učinil jsem závažné životní rozhodnutí
Dnes cestou z hor mě osvítil Duch svatý. Kupuju si telemarkové lyže. Ovšem pouze za podmínky, že se mi na ně podaří vydělat vracením prázdných lahváčů. Kdy myslíte, že se mi to podaří? Už jsem si založil i kasičku a v tuto chvíli se v ní nachází celých 12 korun.
Dejvická osvěžovna a úlevna
Dejvice i Bubeneč jsou kraj vágusům zaslíbený. Mají tu dvě skvělé nádražky, Ural, Kraba a nejdrsnější veřejné záchodky. Budova trafiky u zastávky na Kulaťáku slouží jako přístřeší nejrůznějším živlům, které si zde s chutí vykouří svou machorku a vypijí svůj krabicák, než se vydají na další potulky velkoměstem. To je však jen malá demoverze toho, co se skrývá v suterénu.
Ze soukromé korespondence našich redaktorů
Včera mi Betla napsala, že bychom měli jít oba co nejdřív do nemocnice. Možná má pravdu.
Honza Dědek
Nomen omen. Lepší příjmení si tento pán ani nemohl přát. A ani to infantilní křestní už na tom nic nezachrání. Ale nebudeme ho chudáka soudit hned podle prvního dojmu, že.
Salonní intelektuálové, část druhá
Ať toto slouží jen jako drobný dodatek k předchozí Sukovici.
Vítejte v KLDR!
Z Česka se začíná pomalu stávat dokumentární velmoc a ze mě zase dokumentární expert. Nuže vězte, že jsem ve středu navštívil projekci nového filmu Lindy Jablonské, který jde do kin 26. února. A zase je nač se těšit.
Trailer hýr: http://www.youtube.com/watch?v=7nXQYWimPkE
Klementinum
WC v suterénu Národní knihovny označil i její bývalý ředitel Vlastimil Ježek za nejšílenější záchody v Praze. Řekl to v rozhovoru pro časopis Týden na podzim 2008 a slíbil, že ještě do konce roku dojde k jejich opravě. Když jsem proto ve středu kráčel do Klementina pro knihu o hindské fonologii (sic!), krok mi svazovala nejistota, zda nevzal za své další kus mého studentského mládí…
Nevzal. Sociální zařízení ve vyšších patrech sice vypadají tak kultivovaně, že by se k nim rád přivinul i náhodně kolemjdoucí japonský turista, ale nenechte se touto Potěmkinovou vesnicí zmást. Leccos ostatně napoví i leták na dveřích varující před hrozbou žloutenky. Právem. V podzemí stále najdete záchodky, nad nimiž zaplesá srdce každého pravověrného váguse. Průkazku ke vstupu do knihovny zpravidla k jejich návštěve nepotřebujete, stačí se tvářit nenapadně. A pak už jen doleva dolů po schodech a nasávat plnými doušky estetický zážitek z kombinace vpravdě sociálních zařízení uprostřed krásného barokního komplexu.