Nausea naučila Dalibora housti
Nádražka (podnik v budově stanice), přínádražka (podnik maximálně naproti přes ulici), diskvalifikováno. Pravidla almanachu nádražních restaurací hovoří jasně, otevřít si hospodu za rohem od vlakové stanice si sice zaslouží pochvalu, ale na mapu nádražek vás to nedostane. Jsou ovšem podniky, které si trochu benevolence zaslouží.
Continue reading “Kladno Švermov: Sklenička se rozbije a jiné životní štrapáce”
Jaké koledy posloucháme na Vánoce 2020? V tradiční vánoční anketě jsme oslovili jsme naše přátele a příbuzné, aby nám prozradili, co se jim letos před svátky protáčí mezi ušima.
Příjezd do Kamenice nad Lipou byl skvělý. V Obratani jsme totiž přestupovali z osobáku. Když mi pokladní na Hlaváku říkala, že na trase posledního vlaku k naší cílové destinaci jezdí jen soukromý dopravce, znejistěl jsem. Nebylo to na místě, mělo mi rovnou dojít, že v regionu vlaky jezdí pod Jindřichohradeckou úzkokolejkou. Trasu jsme tedy jeli motorákem, který je mezi šotouši znám jako „hašišbedna“ nebo „ponorka“. Nicméně zážitek to byl náramný.
Víte, kdo vynalezl stan? Já jo, byl to přece ten Japonec… už vím, jmenoval se Nacochata. Tohle stavení s mnohoznačným názvem, Hotel Chata, stojící naproti Volarského nádraží (normálně by se jmenoval Hotel U Nádraží – v místním jazyce Zum Bahnhof) trochu i jako stan připadá – nebo že by jako japonská pagoda? Taky možná že by styl německý? I to by šlo – možná ho navrhl ten Němec, co mi furt schovává věci… no ten… ňáký Alzheimer. Nebo dohroma …že by to byly podniky dva? Hotel a Chata?
Každému, kdo poprvé dorazí na stanici Černý Kříž na Šumavě, hned musí být jasné, že vzhledem k neexistenci žádné smysluplné okolní civilizace bylo toto místo bylo zbudováno pouze proto, aby se měl kam schovat drážní personál, přehazující návěstidla a výhybky na mezi lesy ztraceném rozbočení dvou železničních cest a aby se cestující, přebíhající z vláčku na koleji jedné do soupravy na koleji druhé, mohli se v nouzi nejvyšší uchýlit se za přívalu deště pod střechu v případě zpoždění některého z nich. V takovém místě se nikoho nenapadne, že by se zdržel – asi jako na mezistanici lanovky obvykle nikdo nemá pomyšlení se ohlížet vpravo ani vlevo.
Nejen v Česku se už pár let opakuje podobný příběh. Většinou začíná tím, že hákujete v marketingové agentuře, navrhujete weby nebo kšeftujete s akciema, ale už vás to tak nějak nebaví. Rádi byste dělali něco trochu víc cool a odstěhovali se na venkov, zároveň nechcete moc snižovat svůj životní standard ani sociální kapitál. A pak dostanete nápad. Všichni ve vašem okolí přece hladoví po autenticitě, lidovosti a poctivém řemeslu, tak proč jim nezkusit vecpat nějaký ten poctivý, farmářský a rodinný nesmysl?
„Svijany, Primátor, Rampušák,“ vypočítává vrchní nabídku piv v novoměstské nádražce U Paragána. „Jo a dnes nevaříme, kuchař má volno,“ dodává, jako by se nechumelilo. Co si budeme povídat, po tom, co nás ve vlaku nestydatě otupovala vůně turisťáku a májky od kolegů z kupé, ty poslední věty bolely, jako kdyby nám někdo vrážel rybičku upatlanou od paštiky přímo do břicha.
Continue reading “Nové Město nad Metují: To tehdy padal déšť”
Zhruba uprostřed Švédska se nachází 1420 metrů vysoký masív Åreskutan, údolí pod ním je zalité jezerem Åresjön a na jeho břehu leží městečko Åre. A v městečku, které je mimo jiné kolébkou freestyle lyžování, se nachází krásná nádražka. Alegorie s pozlátkem opředeným Špindlerovým mlýnem ale není úplně přesná, neboť tohle místo, ač taky dost posh, si právě i díky železnici zachovalo autenticitu.
Do Kysaku jsem přijel vlakem z Michalovců. Říkal jsem si, že si dám jedno rychlé a pak popojedu do Margecan, kde to znám a mám to tam rád. Nakonec jsem však do Margecan nejel, protože jsem se rozseděl.
Je nedělní odpoledne a já konečně naplnil slib našemu psovi, výlet jen nás dvou, bez dětí, v klidu zimního lesa. Únorový pochoďák Ždárskou vrchovinou zakončujeme v časovém předstihu v obci Borová u Poličky, ležící na lokálce Žďárec u Skutče – Polička. Čas zbývající do odjezdu vlaku vybízí k návštěvě občerstvovacího zařízení a tak v místě zjišťuji dostupné možnosti. Hle, hned v těsné blízkosti nádraží, v bývalých prostorech skladů dráhy, je nové bistro, nabízející dle googlu rozličný sortiment. Přes mé původně jiné představy o místním lokále jdu sem a v tu chvíli netuším, že by se mohlo jednat o předmět recenze doličné.