Nausea naučila Dalibora housti
Našel jsem si holku. Tato příjemná změna s sebou přinesla i několik méně příjemných povinností. Například častější nákup antikoncepčních pomůcek. Abych ušetřil, začal jsem nakupovat šprcky ne po třech, ale po devíti či dvanácti. A pak mi došlo, že by to stálo i za menší vědecký výzkum. Co když trojité balení kondomů odráží hluboké sociologické změny v naší společnosti?
Continue reading “„Copak, dědo, jsou děravé?“ – „Ne, ale ohýbají se!“”
Do Okříšek nás zavedl sám osud. Vypravili jsme se na cestu na krásnou a plodnou Moravu do domova krásné a plodné KZ. Jenže NP to všechno zkurvil. Místo abychom byli zavčas na Florenci a odjeli již zaplaceným autobusem do Znojma, města s přívlastkem, šounil zvrhlý NP profily slečen na FB a kvůli tomu náš předplacený autobus firmy Psota s.r.o. ujel.
NP: Tyvole dnešní večer s kompletní diskografií Jedi Mind Tricks. Zase je mi 20…
ZZ: Tak to jsme se sešli. Mně je teď 15. Poslouchám skvělý živák XIII. století – Black Ritual. Doporučuju hlavně píseň Zánik Izraele. Nejvetší hit, který nikdy nevyšel na žádné desce. Asi byl politicky nekorektní…
NP: Tyvole tak to je síla.
ZZ: Holt ozvěny OI! punku. Nebo hymnus Iglau. To by měli dát jako festivalovou znělku MFDF. Ale tohle se nějakému fanouškovi moc povedlo…
Zasmáli jsme se, pobavili jsme se. Oddateee je kašpar a Vědec vypadá jako Justin Bieber. Teď už zpátky do práce. První okýnko vánočního kalendáře otevíráme dnes večer v Crossu. Ale dávejte si bacha, čokoláda z dovozu prý může způsobovat epileptické záchvaty.
Vesnice jménem San Mateo, 3200 m. n. m. Pozdní sobotní večer, před sebou vstáváni v půl šesté ráno a několikahodinový výšlap s tisícimetrovým převýšením. Bylo nás devět a ne že bychom byly nějaké princezničky, ale přeci jenom bychom uvítali, kdybychom mohli spočinout pohodlně. Co spočinout, alespoň tu hygienu dodržovat! Při cestování v Peru je s ní problém úplně všude. Tento záchod byl obzvlášť exemplární, protože přes neustálé ujišťování pana domácího voda téct prostě nezačala a kýble s vodou přistavené vedle byly tak nablyskané, že se nam vskutku nechtělo se jich dotýkat. Zato podotýkám, že se nejednalo o hostel, nýbrž o hotel.
Nikdy bych si nepomyslel, že knjaz Miloš vytasí sukovici na naše nejoblíbenější pivo. Ale je to tak. České rodinné stříbro se stáčí až za Dunajem. Zde hleďte.
(Hospodářské noviny, 18. listopadu 2010, strana 18)
Číst si reklamní magazín Českých drah je opravdový požitek. “Zdenička ráda jí. Hlavně maso.” A komu by to nestačilo, může rozkliknout obrázek a číst dále.
Nádražní restaurace Depo v Brně nabízí hostům to, co žádná jiná nádražka – zdravý oběd. Tímto logem obsypaným ovocem láká zákazníky a klade důraz na pravidelnou stravu. Nalákala i nás.
To jsem se takhle první listopadový víkend vydal navštívit KZ do Berlína a že půjdeme někam ven. Při vzpomínce na to, jak tristně skončil její poslední tah, jsem se rozhodl tentokrát vybrat večerní program sám. Volba byla celkem jasná. Koncert amerických velmistrů Auxes a Des Ark v klubu Schokoladen vyšel na pouhých 7 EUR. To je míň než vstupné na Erasmus Party.
Takže co jsme tu letos měli v hiphopu a nebyl to úplný mainstream? Olckůloví Roots, kotlíkář Sage Francis, psychopat B. Dolan, Gucci Mane zpátky z lochu a M.I.A. zpátky na drogách. Nic z toho teda žádná velká hitparáda. A o nějakých vyhajpovaných Jihoafričanech škoda mluvit. Teprve Das Racist to rozčísli.
Jeden z členů kapely vypadá jako Veličenstvo a Veličenstvo je taky charakterizuje úplně nejlíp – vypadá divně, chová se divně, mluví divně a stejně mu to budete žrát, dobrovolně mu řikat Výsosti a ještě mu onikat. Tohle si totiž nemůže dovolit každý. Das Racist vydali za půl roku dva mixtapy Shut Up, Dude a Sit Down, Man, na kterých vykradli snad všechny existující skladby a místo textů sepsali seznam všech bollwoodských herců. A všemu tomu vévodí předělávka písničky od Enigmy. Která je mimochodem taky plagiát.
Následující video jsme vybrali speciálně pro našeho tanečního mistra Matouše: Troufl by sis vyzvat na souboj dívku v modrých šortkách?
A komu by to nestačilo, pro toho jsme sesmolili i recenzi na freemusic. akorát nakonec není o muzice, ale o typografii…