“Já do téhle nádražky chodím už dvacet let…”
“No tak mi řekni, kolikátá je tohle výčepní.”
“… a pamatuju si, že tohle byl jenom kiosek!”
“No ale kolikátá je to teda výčepní!?”
na hovno.
“Čekali jste kripla, co? A já místo toho už zase šlapu!” Tak jednoduché to ale nebude. Naše kamarádka Hanka Žába Doležalová pořád necítí nohy a šlape za ni mašinka. Je to už víc než měsíc, co se na mistrovství světa v MTBO v Portugalsku rozsekala na kole tak, že si rozdrtila dva obratle. Mícha naštěstí zůstala vcelku, a tak pořád zbývá naděje, že to rozhýbe.
Hanku jsme navštívili minulý týden a u příležitosti jejího svátku jsme jí předali vágusí tričko. Aby to nebylo tak na hovno. Pokud nejste vágus a disponujete i nějakou tou korunou, můžete Žábě přispět na rehabilitaci a léčení prostřednictvím Nadace orientačního běhu. Číslo účtu je 1500043001/5500. Variabilní symbol je 111222333.
Dárce současně prosíme o vyplnění smlouvy a zaslání na adresu Nadace OB. Příspěvek lze poté odečíst z daní.
Nemáš cigárko?
Vlastně ani nechápu, proč tahle rubrika nezačínala touhle fotkou. Bylo to někdy na podzim před dvěma lety. Zevluju na Národce před metrem a přemýšlím, na co vyprásknout poslední volné políčko. “Nemáš cigárko? Nebo pár drobných?” ozve se mi náhle za zády. A já už vím, kde dnes postavím svůj třetí pilíř islámské víry. Tady máš bůra, jen mi zapózuj. Můj zakát je v dobrých rukou.
Neviděl jsem žebrajícího bezdomovce a plavající ženy
Královnou českého internetu je prý Natalia Sadness. Nechápu nic. Podrobnému rozboru její cesty ku slávě se věnoval například poslední Reflex. Nechápu nic, seru papír. Proč nemá půl milionu shlédnutí na YouTube například takový Michal Kolesa? A přitom nám dovede poutavě vysvětlit i to, jak se správně používá guma.
Další zajímavé informace hledejte na Michalově fóru.
Knjaz Miloš versus Shrek
To jsem takhle jednou prohrabával foťák a našel tam jednu přesně rok starou fotku. Pamatuju si to docela přesně. Bylo to v předvečer zjevení knjaze Miloše v našem muzikálu a já jsem takhle večer cestou z tehdejší práce nastoupil do tramvaje z Palmovky na Krejcárek. S horečkama a na modafenu. A najednou jsem zjistil, že je na tom někdo ještě hůř než já. Vlastně by to za normálních okolností byla taková ta obyčejná škodolibá fotka, kterých máme všichni plné mobily. Ale to by tam nesměl ležet ten umělohmotný Shrek.
Kolín
„Ale vy tam nemáte žádnou slevu,“ podivil se pan průvodčí nad mou InKartou a bylo vidět, že ho to upřímně mrzí. A tak jsem byl donucen přerušit svou cestu v Kolíně a dokoupit si novou zákaznickou slevu. Vlak je jako motoskijöring…
Pomsta náčelníka Apačů
Dlouho jsem nevěděl, jestli na zveřejnění tohoto videoklipu nebudu potřebovat zbrojní pas. Nakonec jsem se rozhodl to risknout, i když je klidně možné, že nám po jeho shlédnutí polovina čtenářstva zemře na infarkt. Tedy jde o cover písně Apache v podání Tommy Seebach Band, na YouTube je možno jej nalézt také pod názvem Worst Music Video EVER a úplně největší gól je, že se jedná o instrumentálku.
S celou historií této písně je to trošku zamotané. Britská skupina The Shadows ji nahrála už v roce 1960 a ten kytarový riff určitě znáte. Od té doby jej použil nespočet muzikantů a verzi od Incredible Bongo Band za svou přijali i hiphopeři. Teprve v roce 1977 však skladba potkala interpreta, který ji dokázal povýšit do jiné vesmírné dimenze. To, jaký videoklip na ni dokázal naroubovat Tommy Seebach, se totiž naprosto vymyká lidskému vědomí i nevědomí. I když co byste čekali od Dána, který se zúčastnil soutěže Eurovision?
Je samozřejmě jasné, že takovýto briliant nemohl uniknout pozornosti dalších poťouchlých uživatelů YouTube. Najdete na něm parodie, které k videoklipu lepí songy od Chemical Brothers přes Marylina Mansona až po Cannibal Corpse, v roce 2013 přibyli i Foals. Mezi spoře oděné tanečnice se podíval i nám dobře známý car Rambo Amadeus, což ale u šílence jeho formátu překvapí jen těžko. Podle mého názoru ale všechny ostatní umělce naprosto válcují Mogwai se skladbou The Sun Smells Too Loud, která k rozjuchaným hippíkům sedne jako prdel na hrnec.
Už ale dosti náhražek a parodií a vychutnejme si celou tu lahůdku hezky v původním znění.
Okouzlující král žoviálního popu
Já nevím, čím to je. Haimi se ve Videostopu vždycky rozkecá víc než Rosák s Čáslavským dohromady, zatímco mně se většinou nedostává slov. Možná je to mým výběrem umělců nebo nevím…
Takže zase jen letem světem. Tento pán je námořník z Boky Kotorské, jmenuje se Rambo Amadeus a ženy mu říkají car. On sám se označuje za muzikanta, básníka a mediálního manipulátora a teď je jenom na vás, abyste posoudili, do jaké míry to všechno myslí vážně. Dnes už je to figurka spíše směšná, ale na jugoslávské hudební scéně působí již od osmdesátých let a svého času platil se svým samplovaným turbofolkem za docela progresivního umělce. Z této doby je ostatně i naše ukázka – novodobé zpracování legendy o černohorském národním hrdinovi. Kde že byl v té době český hiphop?
Rambo Amadeus – Smrt popa Mila Jovovića (1991)
A také přidám ještě jednu soutěžní otázku: V roce 1998 se na americké undergroundové scéně objevuje rapper, který nosí takřka stejnou masku jako vojevůdce v tomto klipu. Jak zní alespoň jedno z jeho mnoha uměleckých jmen?
Železný Brod
Železnobrodské nádraží je místem, kde se potkávají nejen vláčky, ale i paradoxy. Okolo chladně strnulé nádražní budovy se rozléhá živé hlášení rozšafného pana přednosty a na samé hranici střetu civilizací Konráda, Broučka a Svijan se točí Krušovice.
Kořenov: železniční muzeum a griotka v PETce
Možná jste někdy viděli film Kalamita, který se natáčel na železniční trati Tanvald-Harrachov. Já jsem si ho v reálu prožil včera, když jsem se vypravil na běžkách z Jizerky na vlak. Asi pětikilometrová cesta z kopce mi v nefalšovaném blizardu zabrala skoro hodinu, než přede mnou z bílé tmy vystoupilo nádraží v Kořenově.
Continue reading “Kořenov: železniční muzeum a griotka v PETce”