Glitche, errory a připálené tousty

aneb poetika selhávání v analogovém a digitálním vesmíru

Analog versus digitál, souboj titánů a odvěké téma řady technologických diskurzů. Odvěké alespoň optikou člověka, který se zrodil do převážně sluníčkového světa formujícího se kyberprostoru na přelomu 80. a 90. let, jenž důrazně odděloval staré analogové a nové a lepší – digitální. Víme toho spoustu o tom, jak oba signály fungují, ale daleko větší zábava je zabývat se tím, jak nefungují, tedy jakým způsobem a jak „krásně“ (esteticky) selhávají. Vždyť chybování je přirozená věc a mnohdy o nás prozradí daleko víc než situace, kdy jde všechno podle plánu.

Continue reading “Glitche, errory a připálené tousty”

Čisté šialenstvo

Pamatujete si, kdy naposled panovala ve světové cyklistice nějaká skutečná rivalita? Já jo. Bylo to v letech 1993 a 1994. A nebylo to na silnici, tam už absolutisticky vládl Miguel Indurain. Tehdy se všechno zajímavé dělo na oválu, kde se o světový rekord v hodinovce přetahovali Chris Boardman a Graeme Obree. A poněvadž druhý jmenovaný dnes slaví narozeniny, tak si o něm něco řekneme.

Continue reading “Čisté šialenstvo”

V Praze na bajku 1: Ne sport, ale transport

Možná za to může to, že jsem byla rok v Berlíně, kde jsem se, jakmile roztál sníh, pohybovala výhradně na kole. Nebo to, že jsem se na tom kole vysekala a zlomila si ruku tak, že jsem si myslela, že na bicykl v životě nesednu. Nebo to, že můj chlapec je vytrvalý cyklista a moje máma mi řekla, že bychom měli mít společného koníčka.

Každopádně jsem se rozhodla, že na kole budu jezdit i v Praze. Než jsem prvně vyjela, měla jsem strach jako prase. Žádné cyklostezky v dohledu, kolo mi bylo velké a můj chlapec mi odmítl snížit sedátko, takže jsem měla zadek vyšpulený a posazený výš než hlavu. A helmu jsem samozřejmě taky neměla… Nicméně jsem napoprvé nezahynula a naznala, že teda budu jezdit už furt.

Continue reading “V Praze na bajku 1: Ne sport, ale transport”

Recykluj nebo…! aneb vágushopping volume 2

Víme, že tyhle stránky jsou o vágusech, kteří zrovna nejedou v módních trendech, ale občas se i ten největší zevl chce trochu upravit (třeba když jde na vágusfest). Na nóbl značky nás moc neužije, naštěstí ale existují lidé, kteří dělají věci tak, jak to máme rádi. Nebojí se použitých věcí, vystačí si s tím, co roste kolem a jsou hodní na němé tváře. Jako třeba Renata, která vyrábí tu nejlepší domácí kosmetiku (osobně jsem pro vás otestovala!). Kosmetiku Respekt doporučují čtyři vágusové z pěti a věřím, že až si přečtete tenhle rozhovor, stanete se tím pátým.

Continue reading “Recykluj nebo…! aneb vágushopping volume 2”

Valašský drtivý!

Když se mě dnes Žabák pokoušel přemluvit k účasti na letošních Sudetech, nenechal jsem se vycukat a radši mu ani neodpověděl. Jenže pak jsem se podíval na dnešní výsledky Tour a vyrazil točit. V dnešní etapě se totiž na třetím místě umístil Jens Voigt. Ročník 1971 a jeden z idolů mého dětství, kdy jsem u televize hltal každou etapu tehdejšího Závodu míru.

Continue reading “Valašský drtivý!”