Samtredia: Dvě dávky radosti

Když rapová dvojice Supercrooo pořádá v tracku Fotky z novin nábor talentů do porna, Dáda Patrasová je adept číslo jedna. Když v roce 2012 pořádal svůj nábor talentů do gruzínské politiky nejbohatší Gruzínec a Tonda Blaník zákulisní politiky Bidzina Ivanišvili, nechává lízat kameru zbožňovanému fotbalistovi Kachovi Kaladze. Po volbách ho za skvělou anální jízdu přečaruje na ministra energetiky a v roce 2018 se Kacha stává nejen hvězdičkou blýskavou instagramu, ale hlavně starostou hlavního města Tbilisi.

Kacha, rodák ze Samtredie, začínal svou kariéru v místní fotbalové crew s názvem, který hladí všechny šotouše – Lokomotiv Samtredia. Dopravní uzel Samtredia je tak současné gruzínské politické scéně tím, čím swaguplná bičina Dáda Patrasová několika generacím koloušků a vošoustů.

My v Samtredii začali výpravu na sdílenou čajovou zahradu v Kvenobani, kde má svůj čajový svět pěkně vymyšlený Petr Sič. Jeho obsese čajem je ještě větší než naše obsese nádražkami. My jsme si totiž na rozdíl od něj ještě nádražku v jihokavkazské republice na 80 let nepronajali. Jelikož ale máme pro bizarní koníčky slabost, vydali jsme Petra na jeho čajovou farmu podpořit.

A protože wiki stránka se pyšní úvodní fotkou místního nádraží, jeli jsme z Tbilisi vlakem. „Elektrika nět,“ vysvětluje mašinfíra, kterého jdeme navštívit do řídícího vozu soupravy čínské výroby, který má – podobně jako ruský vliv v Gruzii – nejlepší časy za sebou. Již více než hodinu totiž stojíme v krajině gruzínského venkova, jejíž pole jsou rezavá podobně jako pod námi neubíhající kolejnice. Co může být transparentnější než Transparency International? Řídící kabina mašinfíry gruzínských vlaků! Celou dobu jízdy je otevřená dokořán a je tak možné se kdykoliv stavit na pokec a pofoceníčko. Za to se přece nemůžeme na vlakovou četu zlobit, ani když se už nemůžeme dočkat nádražky.

Po příjezdu nám postkoloniální estetika nádražní budovy s palmami v okolí připomene Barmu. Její vybavení, v rámci kterého babiččin sváteční pokoj plynule přechází do dědovy dílny, pak vyráží dech. Krása střídá nádheru a nádheru střídá hlad. Namíříme si to tedy do nádražky Imereti, která se nachází v budově hned na konci nástupiště, vlevo od hlavní budovy. Vichr v zádech dodá cestičce sovětský šmrnc a plná nádražka naději, že se v ní bude fakt dobře vařit.

Z menu à la paměť jediného rusky mluvícího číšníka jsme si vybrali jednu vege a jednu nevege gruzínskou odpověď na guláš. Fazolové lobio a hovězí ostri, vitamíny a minerály ze salátu s cibulí, minerálku a citronovou limošku. Fit menu pro lidi, kteří si ještě bláhově myslí, že na čajové zahradě budou víc pracovat než popíjet.

Po zkušenostech z Česka a znalí cen a společenské hodnoty cigaret v Gruzii nás v nádražce zaskočila radikální letáková antikuřácká kampaň, probíhající uvnitř restaurace. Protikuřácký zákon, platný v Gruzii od května 2018, v nádražce Imereti nejen dodržovali, ale i ctili. To by se v ČR nestalo!

Do nádražky jsme se po pár hodinách vrátili s další dobrovolnickou posilou mířící na čajovou farmu a meníčko si zopakovali. Pořád stejně lahodné a voňavé. Horké odpolední slunce si říkalo o zchlazení v podobě piva Natachtari. Respektive dvou. Číslo dvě má v Samtredii totiž až téměř magickou historii. Dvě železniční tratě se v této gruzínské odpovědi na Českou Třebovou kříží a dva vlastní góly si v jednom zápase vstřelil Kacha Kaladze, čímž rozesmutnil příznivce Fanklubu defenzivního fotbalu. Bez jeho zásahů do vlastní branky by totiž duel Gruzie – Itálie skončil důsledně bezchybným skóre 0:0.

Po kafíčku opouštíme zahřátá wannabe-štamgastí místečka a po železničním dobře-už-bylo bulváru jdeme na maršrůtku. Propagace gruzínské železnice z devadesátek, vystavená mašinka a epické sovětské osvětlení mají velký muzejní potenciál. Akorát v Samtredii se jedná o současnost.

Tak, jako Dáda prožívá svou pohádku o tom, že dopadla mezinárodně hledaného zločince, tak i vy můžete prožít čáry a magii gruzínské kuchyně v restauraci Imereti při návratu z dovolenky. Ze Samtredie to je totiž na mezinárodní letiště Davida Stavitele ještě blíž a lepší cestou, než z napráskaného Kutaisi. Doporučujeme my, Kacha Kaladze i jeho žena Anouki, jejíž instagramový účet představuje jedinečný eklektický mix glamour fashion a obrázků potravin v aspiku. A aspik, ten my máme rádi. Stejně jako celou Gruzii.

P. S. Nádražky jsou v Samtredii taky dvě. Tu druhou pro změnu navštívil NP, ale o tom zase až někdy příště.