Nádraží Ostrava-střed je typickým starým nádražíčkem v sudeťáckém slohu, jakých jsou u nás stovky. Tohle se však nechoulí v klínu hor a okolo negagají kačeny pana přednosty, ale stojí někde mezi dálnicí, Kauflandem a fabrikou, a při nedávné rekonstrukci ho nějaká kobylí hlava nechala přetřít barvou odstínu zatuhlé ovesné kaše.
Jako pubertální ucho jsem tu vytrvale čekával na jednu holku, která sem jezdívala do školy odkudsi z Havířova, nebyla dvakrát hezká a stejně z toho bylo prd, a tak jsem se pln melancholických vzpomínek vydal zhodnotit místní nádražku.
Již při příchodu jsem pochválil neznámého radikála, který onu hnusnou fasádu okrášlil velkým nápisem Antifa Zone. Nádražka se nachází až na konci podlouhlé budovy, za neozačenými dveřmi schovanými vedle trafiky nechutného řetězce Rýlej.
Vešel jsem, a nevěřil vlastním očím. Za časů mého hořkého zrání to byla špinavá cimra nabízející pouze pivo, slané tyčinky a jiné bufetovky, u baru trůnil mrazicí pult z šedesátých let nacpaný flaškami s limonádou a štamgasty oblézal lišejník.
Místo toho se tu po rekonstrukci objevily stolky se zdobnými ubrusy, umělohmotné květinky a co víc, dokonce i kuchyně. Zálibně jsem si prohlédl klasické plakáty od Stocků okrášlené vánočními řetězy od Vientamců a s povděkem zaznamenal nabídku hotovek typu znojemské, guláše a uzeného s brkaší za jednotnou cenu 59,-, vyvedenou na oněch stylových zasouvacích plastových tabulkách – to je teď asi nějaká ajznboňácká norma.
Než jsem se však stihnul sesunout k oubrusovanému stolečku a něco si objednat, přihnala se ke mně místní nádražkamamá a dialektem jak od Bezruče na mně vysypala, že v rámci vánoční otevírací doby zavírají ve tři odpoledne, tak co sem ve čtvrt na čtyři vůbec lezu. Asi mě mohlo napadnout, že na prázdné nádražce je něco v nepořádku. Jinak tu ve všední den otevírají od desíti do šesti, nic moc, ale vhledem k minimálnímu vlakovému provozu pochopitelné. Bába mi už odmítla nalít Radegastovu dvanáctku za lidových 23,-, a tak jsem v mrazivém povánočním odpoledni vzal zavděk rumem za 25,- a pak se nechal vykopnout na perón.
Zklamaně jsem se uvelebil na lavičce a s melancholií nechal doznívat i aroma bramborového lihu. V křoví opodál za kolejemi parta somráků opalovala buřty nebo nakradené kabely a jeden z nich, s vlasy jako šáša Krasty, zmateně běhal po perónu a cosi marně hledal. Melancholii brzy přebila nechutná kosa, a tak jsem pro vás ještě zvěčnil unikátní industriální výhledy, který téhle nálevně dodávají hvězdičku navíc za atmosféru, a vypadl.
Atmosféra: * * * *
Obsluha: * *
Pivo: nehodnoceno
Jídlo: nehodnoceno
Hajzlíky: nehodnoceno