Postřehy z Kanální ulice

Kanální ulice (Kanalstrasse) se nachází v Chemnitzu, bývalém Karl-Marx Stadtu. Leží půl hodiny chůze od hlavy Karla Marxe a je dlouhá asi tak čtyřista kroků. Vyznačuje se zejména vysokým počtem vybydlených domů a občas v ní lze zahlédnout malá, blíže neurčená (pro mou krátkozrakost) zvířatka nápadně hlodavcovitého tvaru. Většina lidí v Chemnitzu neví, kde Kanalstrasse leží. Ale například kolega radiolog to ví. Když zjistil, že tam bydlím, zvedl obočí a bezelstně se otázal: „A tam jsou i nějaké domy, ve kterých se bydlet dá?“

Ano, jsou. Ač to tak nevypadá, je jich dokonce o chlup více než polovina. Navíc má bydlení v Kanální ulici své neoddiskutovatelné kouzlo. Zaprvé je to zajímavá adresa. Umožňuje vést s libovolným úředníkem následující, důvěru v mou osobu zvyšující dialog: „Kdeže to bydlíte?“„V Kanální ulici.“„Kdeže?“„V Kanální ulici. To je od slova kanál.“ Dále je bydlení na této adrese zajímavé svou nízkou cenou. Pravda, při úvodním předvádění „nezařízeného bytu“ mne poněkud zaskočilo, že v něm není kuchyňská linka a dokonce ani žárovky, ale záchod a koupelna tam byly, a tak finanční výhodnost zvítězila nad pohodlím a estetikou – byt 1+1 za 230 euro měsíčně včetně poplatků (s výjimkou elektřiny) plus 400 euro za přestěhování, no neberte to.

Ale abych Kanální ulici úplně nekřivdila, stojí v ní i hezky opravené a obydlené domy, má svůj vlastní obchod s chovatelskými potřebami a achitektonické studio Architekturkanal. Dokonce disponuje i jedním pohostinským zařízením, i když kdo by čekal pořádnou zaplivanou nálevnu nebo alternativní squaterský klub, bude zklamán.

Kromě toho vybydlených domů je celkově v Chemnitzu hodně, mají tu dokonce i vybydlený panelák. Některé domy byly nevyužívané a chátrající už před revolucí, ale po znovusjednocení Německa se z města odstěhovala celá třetina jeho obyvatel, což se na stavu domů nepochybně významně podepsalo. Pohyb obyvatelstva měl kromě toho (ve spojení s nízkou porodností) ještě jeden důsledek – Chemnitz je velkoměsto s nejvyšším věkovým průměřem obyvatelstva v Německu, více než 30 % obyvatelstva je starší 60 let. Nebuďte proto překvapeni, že v některých supermarketech jsou u vchodu kromě nákupník košíků zákazníkům k dispozici také chodítka a lupy.

Pro Vágus z Karl-Marx Stadtu východoněmecká zpravodajka Berenika

2 Replies to “Postřehy z Kanální ulice”

  1. Nedá mi to, abych nepřidal i vtip z dílny Jiřiny Bohdalové:

    “Čtu teď Kapitál od Karla Maye.”
    “Ale to přece nenapsal Karel May, ale Karel Marx.”
    “Aha. Mně bylo pořád divné, že už jsem na padesáté stránce a pořád nikde žádný Indián.”

Comments are closed.