Už jste si někdy v obludáriu normalizačního popu všimli podivné androgynní bytosti, která hlasem rušičky krtků hlásá své pravdy o spících koťatech a tričku jisté Lenky? A chtěli byste se o ní dozvědět víc?
Existenciální trýzeň při nedělní siestě
V jedné písni se zpívá, že pohádkové neděle sleduje i Mengele. O hrůzné pravdivosti těchto slov jsem se přesvědčil v neděli 15. března u televizní pohádky Dítě hvězdy. Česká televize si s nacistickým doktorem ve vymýšlení zrůdností opravdu v ničem nezadá.
Lásku a Sovětský svaz v srdci mám
Jiří si myslí, že jsem ukecanější než Rosák s Čáslavským. Nevím, jestli to znamená, že hodně – Rosáka si pamatuju hlavně z pořadu Riskuj!, kde se ve svých verbálních projevech omezoval na věty typu “Holandští ministři školství za tři tisíce…” “…ano, správně!” Což oproti jeho předchůdcům, hlasatelům Kraslovi a Svobodovi, je teda naprostý minimalismus. Stejně tak Čáslavský a jeho každotýdenní “a teď fe podiváme, jak fe bruflilo na Vltavě fa dob tatífka Mafauiyka” mi taky přijde doft fkromné. No, nevím.
Každopádně teď budu maximálně stručný. Na pořadu dne je Pavel Liška, a nemyslím teď onoho herce, který představuje nejčastěji burany, homosexuály a postavy z Dostojevského, ale jeho poněkud archivnějšího jmenovce. Řeknu vám o něm jenom tři věci (a bude to, myslím, stačit).
První je výňatek z článku o něm z týdeníku Květy: „Do tehdejšího Sovětského svazu jsem jezdíval rád a na rozdíl od některých kolegů, které jsem tam střídával, mi to nikdy nevypadlo z paměti,“ říká s úsměvem zpěvák Pavel Liška.
Jako druhou indicii uvedu klíčová slova, pod nimiž je možné Pavla dohledat. Jsou to: sračky, sověti, družba, normalizace, kolaborace, okupace, KSČ, komunista, Husák, estráda.
A do třetice: Jeho manželkou je Bobina Ulrichová. …neznáte? Počkejte si na příště.
Pavel Liška – Padá listí mlhavým ránem…
Salonní intelektuálové, část třetí
Čtyřlístková variace na oblíbené téma. V hlavních rolích účinkují prof. Zádrhel a prof. Myšpulín.
Tanvald
Při návštěvě tanvaldského nádraží si dávejte majzla. Neleží totiž v žádném Tanvaldu, ale v Šumburku. Proto se raději při komunikaci s místními řiďte principem předběžné opatrnosti. A totéž platí i při návštěvě místní nádražky. Dostat se zde do křížku s obsluhou totiž není nic těžkého.
Poslední večeře Tita maršála
Tak zase jednou jeden filmový tip. Zaškrtněte si v kalendáři 23. dubna. Tehdy se totiž v dokumentu Jak se vaří dějiny dozvíte o tom, proč Chorvat nepřečte srpskou kuchařku a jak se Milošević pomstil Tudjmanovi. A v titulcích najdete ukrytého i Klostermanna!
Veselé víno… chi chi!
Padlo mi do oka u chladničky s pivem v Bille. Veselé víno. Červené a bílé, úhledně zabaleno ve 2dcl hliníkové plechovce jak spořílkova Coca-Cola. Čůčo v krabici i PET flašce už nikoho nerozhodí, ale tohle? Zpráva o takové zvrácenosti musí být rozšířena mezi vágusáckou subkulturu.
Evangelium podle Miloše
Okouzlující král žoviálního popu
Já nevím, čím to je. Haimi se ve Videostopu vždycky rozkecá víc než Rosák s Čáslavským dohromady, zatímco mně se většinou nedostává slov. Možná je to mým výběrem umělců nebo nevím…
Takže zase jen letem světem. Tento pán je námořník z Boky Kotorské, jmenuje se Rambo Amadeus a ženy mu říkají car. On sám se označuje za muzikanta, básníka a mediálního manipulátora a teď je jenom na vás, abyste posoudili, do jaké míry to všechno myslí vážně. Dnes už je to figurka spíše směšná, ale na jugoslávské hudební scéně působí již od osmdesátých let a svého času platil se svým samplovaným turbofolkem za docela progresivního umělce. Z této doby je ostatně i naše ukázka – novodobé zpracování legendy o černohorském národním hrdinovi. Kde že byl v té době český hiphop?
Rambo Amadeus – Smrt popa Mila Jovovića (1991)
A také přidám ještě jednu soutěžní otázku: V roce 1998 se na americké undergroundové scéně objevuje rapper, který nosí takřka stejnou masku jako vojevůdce v tomto klipu. Jak zní alespoň jedno z jeho mnoha uměleckých jmen?
Železný Brod
Železnobrodské nádraží je místem, kde se potkávají nejen vláčky, ale i paradoxy. Okolo chladně strnulé nádražní budovy se rozléhá živé hlášení rozšafného pana přednosty a na samé hranici střetu civilizací Konráda, Broučka a Svijan se točí Krušovice.