Colours of Ostrava 2012: Pot, krev a flitry

Ve tmě se potácely záhadné postavy, které si rozdíraly sandály o všudypřítomné kusy kamení a nadávaly v nesrozumitelném dialektu. Dlouhé řady zoufalců se svíjely žízní před stánky s pivem. Z černých děr ToiToi zurčela moč a vajgly jak z čokoládové fontánky v Harrods. Horizont pekla rámovaly temné siluety rezavých hutí a koksáren rýsující se proti oranžové noční obloze. Smečky šampónů se máváním svítícími náramky snažily uspíšit příchod Antikrista a okolo bloudil muž s tváří hrocha v rozkroku. Do toho všeho zlověstně bušily africké bubínky a kvílely klarinety. Ne, neocitli jsme se uprostřed oltářního triptychu od Hieronyma Bosche, ale na Colours of Ostrava 2012.

Continue reading “Colours of Ostrava 2012: Pot, krev a flitry”

Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!

Luxemburgová: Karle, s revolucí je to bledý. Soudruzi se málo angažují a všichni jen vysedávají na Mimibazaru, o Zpovědnici ani nemluvě. Myslím, že za to může náš zatuchlý hudební repertoár, který nutně potřebuje oživit.
Internacionálu v podání jazzového bigbandu jsem zavrhla jako málo progresivní, ale zaujal mě tenhle cover od kapely Soul Flower Mononoke Summit. Zní to trochu jako japonský revival Šlapeťáků, ale bere mě ta lidovost a skvělý potenciál pro doprovod pouličních průvodů. Myslíš, že tím dokážeme pozvednout masy?

Continue reading “Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!”

Rok Chobotnice

Bratři a sestry!

Všem je nám víc než jasné, že se blíží konec světa. Už od začátku posledního roku naší civilizace hloubám, jakou podobu na sebe onen mayský silvestr vezme.
Mystické symboly se mi zjevily na obloze, v letu ptáků, v lógru od kafe i v divných svinstvech v tlačence z Billy. Nemluvě o tom, že polským městečkem tekla krev z kanálů, Ježíš byl transsexuál a do jasnovidectví se pustily i slepice.
Všechna proroctví a vize jsem uvážil a došel k závěru, že rok 2012 bude Rokem Chobotnice. Ano, svět bez nejmenších pochyb nakonec ovládnou hlavonožci.

Continue reading “Rok Chobotnice”

Obří lodě, koňské hlavy a bohové Internetu

Na síti občas narazíte na kouzelná místa. Chcete si na Amazonu koupit knihu o námořní dopravě nebo veselý zvířecí kostým a až po chvíli vám dojde, že na obrazovce před vámi je něco děsivě špatně. Pár lidí s přiměřeně zvrhlým smyslem pro humor se totiž sešlo v diskusních fórech pod nevinnými inzeráty, kde začali provádět jen to, co se od nich očekává – nakupovat, hodnotit, recenzovat a fandit novým, krásným výrobkům. Všeobecnou blbost a absurditu lidstva tím však podtrhli úplně dokonale.

Continue reading “Obří lodě, koňské hlavy a bohové Internetu”

Každý chce mít úspěch

Toto je marketing, přátelé! Napadlo by vás pojmenovat svůj nový produkt Úspěch? Jednoho indického výrobce tabáku to napadlo, a samozřejmě slaví safal, tedy úspěch. Deset gramů, tři rupie, deset minut motáku a tři hvězdičky z pěti za jemně pikantní chuť. Obzláště pikantní pak je, že když si zadáte heslo „Safal khaini“ do googlu, vyjedou vám jenom stížnosti zákazníků. Za poloviční cenu oproti veškerému konkurenčnímu zboží asi opravdu nejde čekat zázraky…

Continue reading “Každý chce mít úspěch”

Save the opera! Get angry!

Albert Vickery je třiašedesátiletý Angličan, který učí v Brně na gymnáziu a má rád kašmír a operu. Proto ho oprávněně naštvalo, že tamní mocipáni chtěli omezit provoz Janáčkova divadla, jehož operní inscenace jsou vysoce ceněné. A tak se rozhodl s tím něco udělat. Vzal fix a na brněnskou radnici vymaloval nevelký nápis Save the Ballet! Save the Opera! Get Angry! Když to zopakoval popáté, zatkli ho, dvacet hodin drželi v cele, dali mu řádně přes držku a (sic!) poplivali jeho epesní kabát z Harrods.

Continue reading “Save the opera! Get angry!”