Žen je v Berlíně plno. Konkrétně 1 764 677 a tvoří tedy 51 % berlínské populace. Prostě jako kdyby v Praze a přilehlém okolí bydlely jenom holky. Vedle sebe tu žijí vysoce postavené manažerky, co nakupují do Vuittonek, Turkyně, které hrdě nosí svoje šátky, vědkyně zkoumající bakterie E. Coli, links radikal und alternativ lesby veganky, prodavačky currywurstů, salonní intelektuálky v šedých legínách… A protože Berlín je prý alternativní město bez předsudků, je potřeba každé ženě vytvořit prostor k sebevyjádření.
Čortův penis nad Berlínem
Šumachr na střeše hraje na kytaru značky Čort. V Karpatech mají tajemný Čortův hrád. A v Berlíně pro změnu megalitický Čortův pyj. Ano, máme na mysli bývalou americkou základnu na kopci Teufelsberg. Místo je to tak neuvěřitelně bizarní (jsme koneckonců v Berlíně, žeáno), že už se raději odmlčíme a dáme slovo našemu plechovému výletníkovi. A těmhle sympatickým pánům.
SI síla!
Pokud jste berlínský salonní intelekuál (a pokud nejste, tak co děláte v Berlíně?), můžete bydlet v jedné ze tří čtvrtí. Na prvním místě je samozřejmě Mitte, což je čtvrť, která má všechny cool ošuntělé kavárničky se sojovým latté a připojením na internet a rozkošné parky s rozlehlými trávníky (a co si budem povídat, i Brandenburger Toa – to není chyba, to je foneticky).
Babelsberg
Postupimská čtvrť Babelsberg byla až do roku 1938 známa nejen svými filmovými ateliéry, ale také pod původním českým názvem Nová Ves. Dostala jej od českých osadníků, které k Berlínu pozval pruský král Fridrich II. v polovině 18. století. České tradice dnes v Babelsbergu připomínají každoroční červnové slavnosti tkalců. A samozřejmě nádražka.
Tohleto je Slavoj, ten má, pane, náboj
KZ, která už téměř rok předstírá, že je Berlíňanka, uvítala na prodloužený víkend svého extravagantního kamaráda, který prý vypadá jako z céčkového filmu. Spolu se vydali (na kole, jako správní levičáci) na marxistickou konferenci Marx is muss. On z čistého zájmu, KZ proto, že chtěla vidět toho upocenýho ouchylu, co je schopný na metafory o komixech sbalit modelku a vyzkoušet, jestli to bude fungovat i na ni…
Hotel Podlipný, Třebíč
Tak to je Třebíč. Hlavním mytologickým zvířetem je zde prasopes překusující strom a nádražní stánek s občerstvením prdí. V místním dialektu to pravděpodobně znamená, že je zavřený. Roli nádražní osvěžovny tedy musí suplovat hotel Podlipný.
Svaté Naddřevo
NP: Trošku průser. Nějakým nedopatřením jsem se asi ocitl v zákaznickém centru Applu. Naštěstí je tu se mnou KZ, která přečetla několik knih o životě salónních intelektuálů, a tak se vyzná. Takže kam jsem se to sakra zase dostal?
Jak sedlá Sedláček?
Co se týče Sedláčků, na ty je KZ expertka na slovo vzatá. Obzvláště pak, jsou-li to inženýři. Aby ještě lépe porozuměla fenoménu Ing. Sedláčků, vypravila se KZ na festival FSV UK Pavlač, kde probíhala talk show Pavla Pláteníka s jedním Sedláčkem (Tomášem) a jedním Čermákem (Milošem).
Baross Étterem, Keleti pu, Budapešť
I když se to nezdá, budapešťské Východní nádraží neboli Keleti pu skrývá ve svých útrobách nejen podniky formátu Bakter Büfé. V krásné historické budově se nachází i Baross Étterem, který by člověk neváhal označit za místní Fantovu kavárnu. Co však máte dělat, když váš mezistátní expres Avala nabral po cestě z Bělehradu dvouhodinovou sekeru?
Hungarian punishment
Každý z nás se narodil s nějakou výjimečnou schopností. Někdo si umí protáhnout šprcku nosem, někdo zase smotat ucho do ucha. NP se vyznačuje podivuhodným uměním nechat se zatknout nebo alespoň chytit revizorem v kterémkoli evropském státě. Když jsme tedy ukecali pokutu z 6000 forintů pro každého na 250 korun pro oba a navrch nafasovali ještě dva lístky, mohli jsme se konečně vydat na prohlídku Budapešti. Samozřejmě s námi cestoval i náš kamarád Braník, který se tak vlastně podíval do své domoviny.