Archive by Author

Zugdidi: Místo, kde nabereš celoživotní zpoždění

13 Pro

Zugdidi: Místo, kde nabereš celoživotní zpoždění

Tahle srpnová noc v Zugdidi byla příliš krátká a následující letní den příliš horký na to, abychom šli spát. Dopujeme se rychlými cukry z čurčchely, gruzínské falické odpovědi na Snickers, bereme tágo a za deset minut jsme na konci té nejslepější gruzínské ulice. Upocený taxikář Zviad, který věří tomu, že díry v karosérii jeho meďáka postupně transformují v kabriolet, si může být jistý, že i přes nízkou kvalitu jeho vozu se s ním svezeme i zpátky. Dál za řeku Enguri se totiž bez víz nedostaneme. Zbytky energie investujeme do přemlouvání strážných na gruzínsko-abcházské hranici. „Jak daleko můžeme jít? Kde přesně vede hranice? A proč mě tam nepustíte, když jsem se narodila v Abcházii?“ zkouší to na mladé kluky z pohraniční policie moje divoká kámoška z Tbilisi, která musela kvůli násilí na počátku 90. let se svou rodinou z Abcházie utéct.

(dále…)

Bordžomi: Neboj, spolu to zvládneme

6 Zář

Bordžomi: Neboj, spolu to zvládneme

Se s tím smiřme. Pro jednou prostě na dovolené v Gruzii nedostaneme to, co chceme. Řidič maršrůtky nám nekoupí moroženoje a majitel restaurace nám nepošle ovoce s banánem vyřezaným do tvaru delfína na účet podniku. Tahle bouřka nás nemine. Jsme dva tisíce metrů nad mořem a nejbližší vesnice s čačou je desítky kilometrů daleko. Přestávám balit tortilly s postní majolkou a začínám balit piknik na vrcholku hory v národním parku Bordžomi-Charagauli, přes který se ženou mračna dramatická jako můj obličej, když se v mém okolí objeví další sbírka plastových víček. Tohle na instáči prostě dobře vypadat nebude.

(dále…)

Tbilisi: Chcete nádražku? Dostanete lásku!

17 Kvě

Tbilisi: Chcete nádražku? Dostanete lásku!

Tbilisi bylo toho dne modřejší než Okena. Televizní věž, gruzínská odpověď na Eiffelovku, se rozzářila odstíny tartrazinových limonád. Počet evropských vlajek ve veřejném prostoru napovídal tomu, že Gruzínci vlajky dostávají poštou spolu s letáky. Jenže v Gruzii nevedou schránky. Obyvatelé Gruzie jen měli radost z bezvízového styku se státy Schengenu, těšili se na eurovíkendy a budoucnost bez Ruska. Oddechnutí, jako když ti tvůj gruzínský kluk slíbí, že své mamce neřekne, že už nejsi panna. Tenhle den byl prostě stvořený pro lásku. Namísto mého milého ale v kuchyni čekaly flašky červeného gruzínského saperavi, se kterým jsme si taky slíbili při sobě stát v dobrém i zlém. Láhve však prázdné, postel vedle mě taky, návštěva nádražky pro mě tedy byla jasná volba.

(dále…)

Sofie: Medžugorje mezi nádražkami

2 Lis

Sofie: Medžugorje mezi nádražkami

„Příroda si ho vzala!“ – tak hřmí Gruzínec nad hrobem toho, kdo pod vlivem alkoholu skončil i se svou Ladou ve škarpě pod Velkým Kavkazem. Nádražkový duch v Sofii je stejně mocný jako gruzínská příroda, i když jsme v Bulharsku. Fungl novou budovu, jejíž rekonstrukce skončila v roce 2016, si tamní nádražky prostě vzaly.

(dále…)

Ouarzazate: Květ pouště

23 Bře

Ouarzazate: Květ pouště

Zatímco marrakéšská vlaková nádražka vypadá, jako byste stočili koleje do Vaňkovky a zakleli marockou střední třídu touhou po čistých záchodcích, ta autobusová ve Ouarzazatu (či Warzazátu) se zhmotnila z mokrých snů spasitelů z konferencí o veřejných službách. Design zaměřený na člověka tady nakládá jak Maroko Západní Sahaře v sedmdesátkách.

(dále…)

Marrakéš: Nádražka tak nahovno, že by se o ní nemělo psát

8 Bře

Marrakéš: Nádražka tak nahovno, že by se o ní nemělo psát

Pokud chcete lásku, tak si pro ni jděte příští týden na recenzi marocké alfa samčí autobusové nádražky, vy píče. A pokud jste z Brna a neznáte Bouchací Šrouby, čtěte článek o nádražce tak nicotné, že nemá smysl o ní psát dál.

(dále…)