Archive | Březen, 2009

Sladká jako cukroví, smrtící jako tabák

31 Bře

Po včerejším nočním setkání s Pidinsem jsem se rozhodl publikovat článek, který jsem dostal minulý týden od Juliány a který mě donutil jít trochu do sebe. Je to z časopisu Psychiatrie, Ročník 6, 2002, Číslo 4.

(dále…)

Bollywood pičo!

27 Bře

Když jsme odjížděli do Indie, Jiřin nám říkal, ať se pokusíme nasát trochu indické kultury. Dnes bych řekl, že jsme toto přání překonali. My totiž nejen nasáváme, my tu kulturu tvoříme! Ano, nechceme být namyšlení jako Hercule Poirot, ale nyní spoluvytváříme novou epochu indické kinematografie. Jsme totiž hvězdy v jednom z nejdražších bollywoodských filmů v historii. Teď nás bude znát jedna miliarda lidí. Samozřejmě jsme zvyklí na popularitu, ale co je moc, to je moc.

Film se bude jmenovat VEER je to z období dobýváni Indie Angličany. Vyjde příští rok. My jakožto BÍLÍ jsme samozřejmě vojáci královny…

Next story coming soon with photos

Grand Kundonyon

23 Bře

Dílko honosící se tímto podivným názvem je dalším literárním zářezem bývalého zpěváka Jana Cézara, naposledy pokoušejícího své štěstí beletrizací televizních Četnických humoresek. Knihu mi věnoval k narozeninám Haimi a již u stolu na ni zavládly rozdílné názory. Pojďme se tedy na tento kontroverzní titul Hamleta českého popu podívat trochu blíže.

(dále…)

To koukám, Pavlíku, co to máš za talár…

19 Bře

Už jste si někdy v obludáriu normalizačního popu všimli podivné androgynní bytosti, která hlasem rušičky krtků hlásá své pravdy o spících koťatech a tričku jisté Lenky? A chtěli byste se o ní dozvědět víc?

(dále…)

Existenciální trýzeň při nedělní siestě

18 Bře

V jedné písni se zpívá, že pohádkové neděle sleduje i Mengele. O hrůzné pravdivosti těchto slov jsem se přesvědčil v neděli 15. března u televizní pohádky Dítě hvězdy. Česká televize si s nacistickým doktorem ve vymýšlení zrůdností opravdu v ničem nezadá.

(dále…)

Lásku a Sovětský svaz v srdci mám

14 Bře

Jiří si myslí, že jsem ukecanější než Rosák s Čáslavským. Nevím, jestli to znamená, že hodně – Rosáka si pamatuju hlavně z pořadu Riskuj!, kde se ve svých verbálních projevech omezoval na věty typu “Holandští ministři školství za tři tisíce…” “…ano, správně!” Což oproti jeho předchůdcům, hlasatelům Kraslovi a Svobodovi, je teda naprostý minimalismus. Stejně tak Čáslavský a jeho každotýdenní “a teď fe podiváme, jak fe bruflilo na Vltavě fa dob tatífka Mafauiyka” mi taky přijde doft fkromné. No, nevím.

Každopádně teď budu maximálně stručný. Na pořadu dne je Pavel Liška, a nemyslím teď onoho herce, který představuje nejčastěji burany, homosexuály a postavy z Dostojevského, ale jeho poněkud archivnějšího jmenovce. Řeknu vám o něm jenom tři věci (a bude to, myslím, stačit).

První je výňatek z článku o něm z týdeníku Květy: „Do tehdejšího Sovětského svazu jsem jezdíval rád a na rozdíl od některých kolegů, které jsem tam střídával, mi to nikdy nevypadlo z paměti,“ říká s úsměvem zpěvák Pavel Liška.

Jako druhou indicii uvedu klíčová slova, pod nimiž je možné Pavla dohledat. Jsou to: sračky, sověti, družba, normalizace, kolaborace, okupace, KSČ, komunista, Husák, estráda.

A do třetice: Jeho manželkou je Bobina Ulrichová. …neznáte? Počkejte si na příště.

Pavel Liška – Padá listí mlhavým ránem…

Salonní intelektuálové, část třetí

13 Bře

Čtyřlístková variace na oblíbené téma. V hlavních rolích účinkují prof. Zádrhel a prof. Myšpulín.

Tanvald

12 Bře

Při návštěvě tanvaldského nádraží si dávejte majzla. Neleží totiž v žádném Tanvaldu, ale v Šumburku. Proto se raději při komunikaci s místními řiďte principem předběžné opatrnosti. A totéž platí i při návštěvě místní nádražky. Dostat se zde do křížku s obsluhou totiž není nic těžkého.

(dále…)

Poslední večeře Tita maršála

11 Bře

Tak zase jednou jeden filmový tip. Zaškrtněte si v kalendáři 23. dubna. Tehdy se totiž v dokumentu Jak se vaří dějiny dozvíte o tom, proč Chorvat nepřečte srpskou kuchařku a jak se Milošević pomstil Tudjmanovi. A v titulcích najdete ukrytého i Klostermanna!

Veselé víno… chi chi!

4 Bře

Padlo mi do oka u chladničky s pivem v Bille. Veselé víno. Červené a bílé, úhledně zabaleno ve 2dcl hliníkové plechovce jak spořílkova Coca-Cola. Čůčo v krabici i PET flašce už nikoho nerozhodí, ale tohle? Zpráva o takové zvrácenosti musí být rozšířena mezi vágusáckou subkulturu.

(dále…)