Pod stromečkem mi letos přistála kniha s velkým Gagarinem na obálce. Už to je samo o sobě důvodem k radosti. Po otevření publikace „Syn Ruska“, vydané ke dvacátému výročí prvního letu do vesmíru, se pak na mě vyvalila extrémní porce sovětského kosmického kýče. A to je, jak každý ví, ten nejvybranější výtvarný styl na světě.
Nad polévkou Phở, díl 1.: Pho Vietnam
Startujeme další vágusí gastrorubriku. Ano, svět českého foodbloggingu je už dlouho posedlý vietnamskou kuchyní a ani my nesmíme zůstat pozadu. Jestli ale čekáte další rozbory struktury nudlí a růžovosti hovězího, jděte se vycpat na farmářský trh (sukovici na ně!). Víme, že více než jídlo samotné jsou důležité rozhovory, které nad ním vedete. Proto budeme v téhle rubrice nad mísami vietnamského vývaru zpovídat budoucí titány českého společenského života z řad našich přátel a známých. Těště se na postřehy o středoasijských diktátorech, vodních buvolech, discu, crustu, socialismu i haute couture.
Jako první vyrážíme do bufetu s všeříkajícím názvem Pho Vietnam na dolním konci náměstí Jiřího z Poděbrad. Mají to tam v pravém vágusím stylu, tj. na stojáka, s plastovými lžičkami a výhledem na polívku bublající v kuchyni. Společnost mi dělá Lenka, odborník na reklamu a hru na housle, budoucí marketingový superpadouch a žižkovská Ramona Flowers.
Papíroví kovbojové, samuraj a rudá armáda
Vezměte scénář z hodně špatné kovbojky. Osamělý cizinec, osudová žena, padouch týrající malé městečko, zamlklý barman a všechny věci okolo. Pak přimíchejte trochu Kill Billa – zběsilé kung-fu bitky, samurajské meče v měsíčním světle a nepravděpodobné dialogy. Celé to zasaďte do neumělých papírových kulis jako z Nauky o snech. Pořád to není ono? Přidejte hlas divadelního vypravěče, barvy jak z Kwaidanu a navrch hoďte gangstery a revolucionáře v červených maoistických montérkách. Výsledkem je Bunraku – povedený akční film, který trestuhodně zapadl a vy ho prostě musíte vidět.
Continue reading “Papíroví kovbojové, samuraj a rudá armáda”
Hovory z číny
Exposure – The Factory
Dřív se dýmající hutě na jihu Ostravy jmenovaly po prvním dělnickém prezidentovi, teď zas po indickém magnátovi. Nápis na bráně se možná změnil, ale za ní pořád zůstává dost špinavý byznys, přeneseně i doslova. Poslední dobou si toho naštěstí začíná všímat stále více lidí.
Strach a hnus ve vozech RegioJET
„Vaše voda.“ „Ehm.“ „Vaše voda!“ „Ne, díky.“ „Tady máte tu vodu!“ Ne, nejsem v kobce tajné věznice CIA v Polsku. Můj mučitel nemá černou kravatu, nýbrž narvaný fialový stejnokroj s jemnými proužky. Svezl jsem se totiž vlakem RegioJET, abych přiložil prst na tep doby a přinesl vám tuhle exkluzivní reportáž o krásném novém světě soukromé železniční dopravy. Jestli nemáte čas číst až do konce, poskytnu už na začátku stručné resumé – je to prostě boží!
Dánové jdou do nebe
Ano! Blíží se onen velký den! Celý svět připije akvavitem, miliony Dánů vzhlédnou nahoru! Shnilý stát dánský už zítra zahájí dobývání vesmíru!
Tofumetal!
Už dlouho jsme se tu nevěnovali metalu, což je potřeba neprodleně napravit…
Na zemi sestoupil nový kníže pekel a zove se Vegan Black Metal Chef! Pro začátek ho můžete uctívat vařením od pohledu velmi démonického Pad Thai:
Vesmířané, k raketám!
Přesně před padesáti lety se do ruské stepi snesl Gagarin na padáku a přihlížejícímu sedlákovi prý sdělil: “Nebojte se, jsem Sovět jako vy, přilétl jsem z vesmíru a teď musím telefonovat do Moskvy!”. Historici bohužel neříkají, jestli se pak onen rolník dal před oskafandrovaným Sovětem na útěk, ale výročí je to každopádně krásné.
Mrtvý klid nedělního odpoledne II
Jaro voní jako povadlý smuteční věnec, pučící pupeny se pokrývají pouličním prachem. Roční období jako stvořené pro ukřižování a skoky z mrakodrapů. Nenechte se ošálit zářícím sluncem. Právě ono nás jednou zahubí, říká kadeřnice Vilma. Tohle bude pravidelný sváteční sloupek.