„Tak kam to bude?“ otočí se na mě s žoviálním výrazem řidič taxíku. Jeho široký úsměv společně s i na místní poměry neobvyklým množstvím gelu na vlasy mně poněkud znervózňují. Vypadat jako hodně laciný a nepovedený klon Antonia Banderase tady sice patří k dekóru, ale pořád ještě jsem si na tu estetickou a čichovou smršť provázející mužskou polovinu populace v Mexiku úplně nezvykla. „Colonía Progreso“ odvětím a snažím se znít stejně žoviálně. Antonio vytřeští oči, pustí volant a jeho žoviálnost v tu ránu zmizí. S nefalšovanou hrůzou v hlase na mně na mně upře zrak a naléhavě pronese: „Ale to nemůžeš. Tam nemůžeš sama. Holky jako ty nemůžou samy do colonías. To nejde. Víš, co by se ti tam mohlo stát?“ Mluví pomalu a výrazně artikuluje, asi abych mu opravdu dobře porozuměla. „Ne. Co by se mi tam mohlo stát?“ hraju si na hloupou turistku jako vždycky a čekám, co přijde tentokrát.
Břeclav: Párek, dvě piva a karmický trest
„Než přijede lokomotiva, dej si párek a dvě piva,“ láká bodře cedule na zahrádce u břeclavské nádražky Lokálka. Žoviální slogan je však poněkud v rozporu s tím, že nově (a vkusně!) zrekonstruovaná nádražka je jedním ze tří nejlepších podniků v Břeclavi.
Continue reading “Břeclav: Párek, dvě piva a karmický trest”
Kup placku, klacku!
Akce týdne
WOOF!STOCK
15. 9., Tiskárna na vzduchu (Stromovka), 12:00
Proč jít:
- WOOF!Stock je benefiční akce. Výdělek poputuje Pestré Společnosti o.p.s, která se zabývá výcvikem asistenčních psů pro handicapované. A my si teda myslíme, že podpořit takovou věc má sakra smysl.
- WOOF!Stock je taky velký koncert, kde zahrajou třeba Bonus, Kittchen, Please The Trees, Vobezdud, Kieslowski a další. Z toho si snad vybere každý, ne?
- Na WOOF!Stocku najdete i bohatý doprovodný program, jehož vrcholem bude samozřejmě STÁNEK VÁGUS.CZ. Tak jako na každou akci si i do Stromovky chystáme nějaké speciality – například sérii benefičních placek nebo speciální občerstvení. Kromě nás se ale můžete těšit i na naše oblíbené prodejce kosmetiky a doplňků Snílky a Respekt Kosmetiku. Jste-li již rodiči, o parchantíky se vám s láskou postarají Divoké matky.
Hólí Open Air: Fet, barvy a fotečky
Tak za týden to vypukne, lidičky! Barvičky, sluníčko a supiš muzička. Záplava barev, juchů! Těště se. A hlavně lajkujte!
Když na mě na Facebooku poprvé vypadla reklama, že se v Praze bude slavit Hólí, měla jsem radost. Vzpomněla jsem si totiž na svůj výlet do Indie. Jenže při prokliku dobře zacílené sociální reklamy mi došlo, že je to nejspíš jen další vykradená indická tradice. A pak jsem vlezla i na web festivalu a zjistila, že je to ještě mnohem, mnohem horší. Prahu čeká rádoby multi-kulti akce, na kterou půjdou lidi ze Sensation White v předloňských bílých hadrech a kde místo sjetých Indů na kanystry od oleje hraje techno.
Poznej svoje město 33: Jeden kohout na jednom smetišti
Kino Ořechovka v minulém kole bylo skutečně lehké, poznali jste ho celkem čtyři. Uvidíme, jak vám dá zabrat toto stavení.
Continue reading “Poznej svoje město 33: Jeden kohout na jednom smetišti”
Zpátky do lavic. Trestných
Svět se fakt zbláznil. My vám tady každý týden doporučujeme zajímavé akce, ukazujeme utajená zákoutí, přinášíme zprávy z konce světa, zpovídáme nevšední lidi, a nikdo to neocenil. Pak si jednou dovolíme do někoho rýpnout a rázem si nás bere do huby půlka internetu. Uf. Pojďme radši na kulturu prvního školního týdne.
Turek ve skleničce a další hříchy nové doby
Na tureckém bazaru v Sarajevu jsme vlezli do malého krámku s kávou. Stařík v něm prodával – inu, kafe. Bosenské a dobré, v libovolném množství, ještě teplé z pražení. Jen co jsme vylezli ven, přitočil se k nám párek mladých českých turistů, kteří zmerčili krajany. „Jaký druh kafe kupujete?“ zeptal se týpek. Nevíme, jestli jsme mu měli odvětit, že výběrovou peruánskou faitrade robustu vysranou kriticky ohroženými lemury, nebo mu rovnou nacpat do krku takové to kvedlátko z frenčpresu. Ano, i na Balkáně jsme se střetli s kávovými fašisty.
Continue reading “Turek ve skleničce a další hříchy nové doby”
Poznej svoje město 32: Tvrdý oříšek?
Městské parní lázně v ulici Na Slupi jste v minulém kole poznali tři. Ani Veličenstvo, ani nikdo jiný však nedodal fotku do kola dalšího, a proto konečně můžeme doplnit nějaké resty.
Sarajevo: Bombastično bosenského betonu
„To je krása, že ještě existují nádraží, kde je zakázáno fotografovat,“ rozplývali jsme se poté, co nás dva sekuriťáci vykázali ze stanice Sarajevo. Pracovali zjevně velmi efektivně: v okamžiku našeho nuceného odchodu už v nádražní hale nikdo nebyl. Zato přilehlá hospůdka byla plná.
Love Tesla, eat shit and die
Chce se mi čůrat. A na kafe. Eurokrém! Kdy už se půjdem koupat? Je mi horko! Nebylo zbytí – jediná možnost, jak zabránit vzpouře ve vágusí redakci, byl výlet do muzea Nikoly Tesly. Nikdo ovšem nemohl tušit, že ve vile ve sluncem vypálené, indiferentní a vylidněné bělehradské čtvrti na nás čeká zážitek, jaký by nevymyslel ani Gogol s Kafkou dohromady.